Jak vláda pod covidovým pláštěm rozhazuje naše peníze aneb Jaký letos (ne)čekat deficit

Za co (ne)může pandemie?

Jedním z údajů, které mi připadají zajímavé, ale nejsou běžně uváděny, protože vyžadují určité analytické propočty, je výše salda státního rozpočtu po očištění o vliv koronavirové krize. Zkusme tedy provést (velice orientační) odhad tohoto údaje. Východiskem nám (kromě základny posledního "normálního" roku, tedy roku 2019) budou údaje produkované samotným ministerstvem financí, tedy tabulka nazvaná "Opatření přijatá na podporu občanů a firem, včetně výdajů do zdravotnictví a sociálních služeb vynaložených v souvislosti s COVID-19" v rámci balíku dat k plnění státního rozpočtu ke konci dubna 2021.

Tabulku ovšem můžeme upravit podle svého názoru na to, která opatření byla skutečně vynucená koronavirovou krizí, a u kterých naopak vláda krizi používá jen jako záminku. Na seznam koronavirovou krizí vynucených kroků vláda dává, ale dle mého soudu na něj nepatří, například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Totéž se týká i redukce zdanění mezd lidově označované jako zrušení superhrubé mzdy (letošní poptávka domácností žádné takové povzbuzení nepotřebovala, a už vůbec ne způsobem, jakým bylo toto opatření realizováno).

Dále bych započítával jen část objemu mimořádných odměn zdravotníkům, protože mnozí z nich ve skutečnosti žádný stres spojený s pandemií neměli, takže plošné mimořádné odměny působí částečně spíše jako dárek zdravotníkům coby pozdějším voličům.

Po těchto úpravách vidím na straně výdajů (bez financování z EU) s covidem spojenou částku za letošní první čtyři měsíce celkově něco málo přes 60 miliard korun. Na straně příjmů (bez EU peněz) by trendu odpovídal nárůst příjmů oproti poslednímu "normálnímu" roku 2019 kolem 140 miliard Kč za celý rok, a tedy zhruba 45 miliard za první čtyři měsíce.

A skutečnost? Oproti roku 2019 naopak pokles, a to o zhruba 40 miliard Kč. Předpokládejme, že ze vzniklého rozdílu asi 85 miliard v příjmech lze covidem vysvětlit vše, ovšem až po vyloučení dopadu zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (3 miliardy Kč) a redukce zdanění mezd (13 miliard Kč). Na covid tak připadá nějakých 70 miliard.

Děsivý trend

Skutečný rozpočet letos do dubna včetně byl ve schodku 192 miliard Kč, z čehož jako dopad covidu nám vyšlo zhruba 60 + 70 = 130 miliard Kč. Takže nebýt covidu, deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce by mohl činit asi 60 miliard. Za předpokladu obdobného o covid očištěného vývoje do konce roku by za celý rok 2021 státní rozpočet měl skončit docela hrozivým schodkem 180 miliard Kč (skutečnost může být ještě horší, protože dopad redukce zdanění mezd bude ve zbytku roku silnější, než by odpovídalo použitému prostému 3násobku dopadu z prvních čtyř měsíců).

Analogický propočet pro rok 2020 vede k závěru, že v loňském roce by bez opatření vynucených covidem činilo saldo státního rozpočtu přes 130 miliard Kč.

Právě tato dvě čísla jsou principiálně srovnatelná se saldy za roky bez covidu. Srovnání jasně ukazuje, že pod pláštíkem boje s covidem došlo k dramatickému zhoršení standardní, necovidové rozpočtové disciplíny.

Letošní deficit asi lehce překoná ten loňský

Další vývoj salda do konce roku (a tedy to, zda bude překročen schválený limit 400 miliard) bude záviset nejen na tempu oživení ekonomiky, ale také na tom, zda nynější vláda bude pokračovat v dosavadní rozhazovačnosti. Ze strany vládních představitelů již totiž začaly padat zmínky například o dalších mimořádných tisícových částkách zasílaných na účty všech penzistů. Úplně bych se nedivil ani tomu, kdyby vláda přišla s další plošnou odměnou pro všechny zdravotníky bez ohledu na míru jejich zátěže.

Pokud by k ničemu takovému nedošlo, a pokud bychom předpokládali, že celkové fiskální náklady pandemie ve zbylých osmi měsících roku budou proti těm zjištěným v prvních čtyřech měsících (130 miliard Kč) například poloviční, celkový letošní schodek státního rozpočtu by mohl být okolo 375 miliard Kč. Byl by tedy mírně hlubší než ten loňský, ale vešel by se do poslanci schváleného limitu 400 miliard Kč.