Co si myslí prezidentští kandidáti o českém systému daní? A jak by řešili vysokou inflaci?

Daně

Podle podnikatele Karla Janečka je daňová zátěž ze střednědobého a dlouhodobého hlediska příliš veliká. "Vzhledem k mému odbornému ekonomickému a analytickému vzdělání si myslím, že smysl má daňová reforma. Lepší by bylo zaměřit se na nepřímé daně, které řeší také negativní externality," uvedl.

Podle senátora Pavla Fischera není hospodaření státu uspokojivé. "Jsme však v mimořádné době, takže to má své vysvětlení. Ale protože veřejným rozpočtům chybí disciplína, je potřeba zásadně změnit kurz," poznamenal. Podotkl, že zatímco rostou výdaje, příjmy stagnují nebo klesají. "Abychom odstranili tento nepoměr a vyřešili strukturální deficit, musíme provést opatření nejen na straně výdajů, ale i na straně příjmů," napsal. Dodal, že jako prezident za vládu nebude rozhodovat, může ale přispět k tomu, aby rozprava o těchto otázkách byla co nejširší a aby šlo o opatření, která si získají podporu u všech odpovědných politických aktérů.

Odborový předák Josef Středula podotkl, že je nezbytné a strategicky nutné zahájit debatu o českém daňovém systému.Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková je pro částečné zachování daní a snížení výdajů státu a také pro zjednodušení daňového systému. "Při současné rozhazovačné finanční politice vlád je snížení daní obtížné, ale možné," podotkla. Zmínila zároveň možnost zvýšení daní v sektorech, kde jsou vytvářeny nadměrné zisky. "Vláda má dostatek nástrojů, aby mohla přijmout zákony, které stanoví, jaký zisk je ještě přijatelný a jaký je na hranici nebo za hranicí 'lichvy'," doplnila.

Podle senátora Marka Hilšera není otázka daní otázkou pro prezidenta, Česká republika ale podle něj musí dlouhodobě snižovat státní výdaje a navyšovat příjmy. Uvedl, že minulá vláda Andreje Babiše špatně hospodařila. "Je možné například zdanit kapitálové zisky za tříletým horizontem, které zdanění unikají, a vrátit výpočet daně ze superhrubé mzdy. Nelze naopak zvyšovat zdanění práce a odvody za sociální pojištění, které zatěžují byznys," napsal. V úsporách by podle něj měl jít stát příkladem a výrazně omezit vlastní zbytné výdaje.

I bývalá rektorka Danuše Nerudová podotkla, že hospodářská politika země není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta podle ní je upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje neodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací. "Když máte rybník, ze kterého vytéká voda rychleji, než tam přitéká, může se stát, že se dostanete na sucho. Potom máte dvě možnosti - buď zvednete průtok, nebo snížíte odtok," uvedla. Velice by si přála, aby než vláda případně sáhne ke zvýšení přítoku, aby se výrazně zabývala efektivitou toho, kolik z rybníku odtéká. Dodala, že změny v daňové politice mají být ve zdravé ekonomice vždy až návazný krok. "My jsme zatím neudělali to základní - nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně," doplnila.

Podle generála Petra Pavla je změna daňových sazeb úkolem pro vládu. "Prezidenta si lidé volí kvůli něčemu jinému. Žádal bych ale od vlády, aby připravila návrhy, které dají veřejné finance do pořádku, a aby se dívala za horizont jednoho rozpočtu," poznamenal.

Inflace

"ČNB má své úkoly vyplývající ze zákona a v této chvílí je hlavním úkolem stabilita (kurzová a bankovního trhu). Vláda by měla úzce spolupracovat s bankovní radou a zejména se věnovat omezení důvodů růstu vnitřní inflace. Například je namístě kritika za nevyužití zákona o cenách," odpověděl předseda odborových svazů Středula.

Podle Aleny Vitáskové je ke snížení inflace nutné najít urychleně společné řešení vlády a podnikatelského sektoru za součinnosti ČNB. Zmínila podporu inovativních investic, snížení úrokových sazeb a řešení příčin inflace, tedy vysokých cen energií nebo potravin. Přijmout by se podle ní měla regulatorní a daňová pravidla pro sektory s nadměrnými nezaslouženými zisky a odklonila by se od evropské energetické politiky na "asi tři roky". Jako další bod zmínila upřednostnění národních zájmů, tedy snížení cen energií a zajištění stabilizace a chodu hospodářství. "To povede k zajištění zvýšených příjmů státního rozpočtu a snížení deficitu státního rozpočtu a jeho postupnému vyrovnání," uvedla.

Senátor Marek Hilšer poznamenal, že zvyšování úrokových sazeb ani kurzové intervence provedené ČNB neměly dostatečný účinek. "Díra v českých státních financích se rozšiřuje a roste zadluženost celé ekonomiky," podotkl. Je podle něj potřeba hledat úspory a veškeré výdaje směřovat na potřebné, nikoli je vydávat plošně. "Je důležité nepřilévat masivně peníze do ekonomiky. Je nutné uznat, že inflační tlaky jsou bezprecedentně velké, vnější a vnitřní a řešení není jednoduché," doplnil.

Podnikatel Karel Janeček by apeloval na nepopulistické chování. Česko podle něj nesmí rozhazovat peníze formou předvolebních dárků a pomoc občanům by měla být cílená, nikoli plošná. "Potřebujeme systematické a zodpovědné chování všech aktérů a udržitelné rozpočty," napsal.

Podle Danuše Nerudové je nejdůležitější, aby ČNB a vláda postupovaly v souladu, aby opatření pro boj s inflací měla efekt. "To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo, že ČNB bude zvyšovat úrokové sazby a vláda bude bezuzdně zvyšovat výdaje," podotkla. Vláda podle ní bude muset najít správný poměr mezi dobře mířenou pomocí, která pomůže lidem zvládnout složité časy, a zodpovědným přístupem k veřejným financím a budoucnosti dětí. Přála by si, aby kabinet neopakoval chyby minulé vlády, která podle ní "svým nezodpovědným a neúčelným rozhazováním bez vize přispěla k roztočení kol inflace a zároveň začala obrovskou dynamiku nárůstu zadlužování naší země".

I podle generála Pavla by vláda a ČNB měly postupovat v ideálním případě koordinovaně. "Nízká a stabilní inflace je především úkolem pro centrální banku, která je nezávislá, je však vhodné, pokud obě složky hospodářské politiky státu, tedy měnová i fiskální politika, postupují v souladu. V současné situaci je to úzce propojené a snižování rozpočtového schodku by pomohlo nejen veřejným financím, ale i snižování inflačních tlaků," uvedl.

Senátor Pavel Fischer sleduje opatření bankovní rady a má dojem, že bude potřeba zvyšovat úrokové sazby. "Zajímá mě, jaké výše dosahují náklady na udržení kurzu koruny, což by mohlo být téma pro rozhovor s panem guvernérem. Ale vím, že není úkolem prezidenta mu jakkoli radit, centrální banka má jasně stanovené úkoly ze zákona," poznamenal. Své úkoly ale podle něj banka nesplnila, protože inflační cíl zůstal jen na papíře. Čím dříve se to podle něj bance podaří napravit, tím lépe. Svůj díl odpovědnosti podle názoru Fischera nese i vláda. "Čím dříve dostane veřejné rozpočty pod kontrolu, tím budeme mít lepší výchozí situaci. Chápu, že občané i podnikatelé mají obavy z trendu, protože ten zatím není dobrý," dodal.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.

Zdroj: ČTK