Umělá inteligence jako (nečekaný) štít proti recesi

Ekonomové Bruce Kasman a Joseph Lupton z americké investiční banky JPMorgan Chase upozorňují, že v posledních šedesáti letech americká ekonomika dokázala růst nepřetržitě alespoň tři roky po výrazném zpřísnění měnové politiky Fedu (zvýšení sazeb o minimálně 250 bazických bodů) jen ve třech případech, po jednom v 60., 80. a 90. letech.

Přispěvatel CNBC James Pethokoukis vidí jako nadějný ten scénář, ve kterém inflace ve Spojených státech bude pokračovat v sestupném trendu, zatímco mzdy budou dále růst vysokým tempem při nízké míře nezaměstnanosti. Jako paralelu Pethokoukis uvádí 90. léta, kdy Fed během 13 měsíců zvýšil sazby sedmkrát, ale ekonomika i tak setrvala v růstovém trendu, mimo jiné díky vrcholící příjmové křivce generace baby boomers a silné imigraci.

Kasman a Lupton nicméně současně upozorňují, že ve všech třech zmíněných případech měkkého přistání ekonomiky USA se objevily určité růstové impulzy. V 60. letech to byly rozšiřování systému sociálních dávek a růst poptávky vlivem války ve Vietnamu, v 80. letech silný růst vládních výdajů a v 90. letech investice v technologickém odvětví.

Nyní by podle nich podobně jako v 90. letech mohly být růstovým impulzem technologie, tentokrát v podobě umělé inteligence. Podpora růstu ze strany umělé inteligence by navíc mohla být dlouhodobá, třeba McKinsey Global Institute v nové analýze upozorňuje, že k širokému přijetí nástrojů založených na generativní AI dojde teprve v horizontu osmi až třiceti let. "Generativní umělá inteligence není lékem na všechno, z pohledu potenciálního posílení ekonomické expanze však načasování jejího příchodu nemohlo být lepší," dodávají Kasman a Lupton.

Realizované a očekávané investice v oblasti umělé inteligence

Zdroj: Faster, Please!