Česko je stále inflačním "premiantem" Evropské unie, je ale dobré (a příjemnější) vnímat trend
V inflačním žebříčku Evropské unie se Česká republika s osmi procenty drží na prvním místě. Dokonce i Maďarsko, které navzdory cenovým "inovacím" zažilo silnou inflační vlnu, je za námi. Za vysokou roční inflací se ale skrývají i pozitivnější zprávy.
Na údaje z Česka (nejen ty národní, ale i ty harmonizované s EU) má vliv takzvaný energetický úsporný tarif, takže výsledky inflace za poslední letošní kvartál nemá smysl přeceňovat. Podstatnější jsou trendy, které přitom vyznívají mnohem pozitivněji než prezentovaná data.
Konkrétně jádrová harmonizovaná inflace v Česku v listopadu poklesla pod 6 % a z ní vypočtené inflační momentum se již ocitlo pod 3 %. Jde vlastně o takový tachometr, který nebere v úvahu srovnávací základnu z loňského roku, ale říká, jak se vyvíjí inflace v posledních třech měsících po přepočtení na roční bázi.
Z posledních tří měsíců je patrné, že má Česko stále problém s růstem cen služeb, zatímco u zboží (pozor, dokonce i u potravin) se situace vyvíjí příznivěji. Pomalu dokonce brzdí i růst nájemného.
Vzhledem k tomu, že v lednu odezní efekt loňského přecenění dodávek energií, meziroční míra inflace na začátku příštího roku – a to jak té národní, tak harmonizované – nejspíše poklesne ke 3 %. Tím se uzavře kapitola postpandemické inflační vlny, po které nám ovšem zůstanou ceny v průměru o 36 % vyšší než před pandemií.
ČR - meziroční míra spotřebitelské inflace
S důsledky v podobě ztráty reálné kupní síly se ekonomika může vyrovnávat ještě po tři následující roky. Alespoň z pohledu HDP by se však již mohla v příštím roce dostat na předpandemickou úroveň. Konečně, na to totiž čekáme jako poslední v EU.
ČR - vývoj reálného HDP (konstantní ceny)
Zdroj: Banka CREDITAS
