ČNB v reakci na pokles inflace snížila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 6,75 %

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada i lombardní a diskontní sazbu. Lombardní sazba, za niž si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 7,75 % a diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 5,75 %.

Většina analytiků očekávala, že ČNB na prosincovém jednání sazby sníží. Hovořila pro to podle nich stagnace ekonomiky a zároveň očekávání dalšího výrazného poklesu inflace v příštím roce. Analytici však současně upozorňovali, že bankovní rada mohla při svém rozhodování dát větší váhu obavám z tradičních lednových změn ceníků, které významně ovlivní inflaci pro celý příští rok.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Nynějším rozhodnutím ČNB končí nejdelší období beze změny úrokových sazeb od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla 0,05 %. Od roku 2017 bankovní rada měnila sazby přinejmenším jednou ročně.

Snížení sazby podpořila celá bankovní rada

Snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 % podpořilo všech sedm členů bankovní rady, řekl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl. Při zdůvodnění kroku uvedl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají a předběžné ukazatele naznačují hospodářskou stagnaci v čtvrtém čtvrtletí. Na začátku příštího roku ČNB čeká pokles inflace k třem procentům.

"Nastal čas opatrně vykročit k pozvolnému snižování úrokových sazeb," řekl guvernér. Rychlost dalšího snižování podle něj bude záviset na tom, zda bude trend opadávání inflace setrvalý. "Proces snižování sazeb může být kdykoli přerušen a zastaven na restriktivních úrovních, nebude-li se inflace snižovat v souladu s naší predikcí," zdůraznil. ČNB si je podle něj jista, že inflace míří dolů, dalšími kroky chce zajistit, že se bude pohybovat kolem dvou procent, nikoli kolem tří.

Michl rovněž upozornil, že i přes nynější snížení se budou úrokové sazby v nadcházejících čtvrtletích nacházet výše, než předpokládá makroekonomická prognóza ČNB. Zdůraznil, že bankovní rada je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy. Tato rizika hodnotí jako proinflační, jde zejména o riziko ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní na ceny.

Pokud bude jasné, že k cíli klesá nejen souhrnná, ale zejména jádrová inflace, která zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, může ČNB snižovat sazby i rychleji než vždy o čtvrt procentního bodu, uzavřel Michl.

Analytici: Odkládání prvního snížení sazeb bylo stále hůře obhajitelné, přijdou další uvolnění

"Nynější snížení sazeb je v souladu s naším očekáváním a většinově se k němu přikláněl i trh," řekl hlavní ekonom ve společnosti CYRRUS Vít Hradil. Česká koruna přesto bezprostředně po vyhlášení rozhodnutí zareagovala oslabením přibližně o pět haléřů na 24,58 EUR/CZK. Vzápětí však tento pohyb korigovala a posílila k 24,54 EUR/CZK. Reakce investorů i díky tomu byla v prvních minutách relativně umírněná, doplnil analytik z Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

Důvod snížení sazeb je podle analytika Deloitte a poradce prezidenta Davida Marka celkem zřejmý. "Na jedné straně odeznívá doba vysoké inflace, na straně druhé ekonomika už delší dobu chřadne," uvedl.

Také analytik z Generali Investments Radomír Jáč rozhodnutí zahájit proces snižování sazeb vnímá jako zcela opodstatněné. "Pokud se měnová politika drží vpředhledícího přístupu, kdy prognóza pro rok 2024 předpokládá návrat inflace do dvouprocentního cíle, tak bylo odkládání pozvolného snižování úroků stále hůře obhajitelné," upozornil.

Analytik z XTB Tomáš Cverna snížení úrokových sazeb považuje za důležité pro oživení ekonomické aktivity, avšak jedno snížení podle něj stačit určitě nebude. Na druhou stranu je podle něj rizikem ztráta ukotvení inflačních očekávání, která se může propsat do lednového přeceňování, což by znamenalo, že při uvolněnější monetární politice obchodníci zvýší ceny.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala ČNB chtěla dát najevo, že hlavní část boje s inflací je u konce. Nadále čeká pokračování trendu pomalého snižování sazeb, zřejmě na každém z řádných měnověpolitických zasedání v prvním či druhém kvartálu, a ke konci roku 2024 vyhlíží dvoutýdenní repo sazbu ČNB blízko pěti procent a v roce 2025 nad čtyřmi procenty.

Snížení sazeb přispěje k dalšímu zlevnění hypoték

Rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby přispěje k dalšímu poklesu hypotečních sazeb, shodli se experti, které oslovila ČTK. Některé banky začaly snižovat sazby u hypoték už v minulých dnech.

Některé banky se už před koncem roku rozhodly snižovat nabízené úrokové sazby s cílem nalákat klienty na hypotéky už nyní, uvedla hypoteční specialistka ve společnosti FinGO Jana Vaisová. Zejména jedna banka podle ní výrazně podstřelila trh a nabízí velmi nízkou sazbu pro on-line hypotéky pro kratší i delší fixaci. To může přimět banky začít zlevňovat a vyrovnávat se konkurenci, podotkla.

Pokles úroků ČNB předznamenaly už některé banky snížením svých sazeb u hypoték, doplnil analytik v Trinity Bank Lukáš Kovanda. Hypotéku lze podle něj v Česku s pětiletou fixací pořídit už i za 4,5 %, do konce příštího roku by nejlevnější hypotéky mohly při dané fixaci mít úrok pod třemi procenty. To je úroveň, kdy se začíná hypotéka vyplácet před bydlením v nájmu, poznamenal.

Z největších bank pokles sazeb oznámily MONETA Money Bank, Komerční banka, Air Bank či Raiffeisenbank, další o tomto kroku uvažují. Úroková sazba u nových hypoték bez refinancování klesla podle Hypomonitoru České bankovní asociace v listopadu z říjnových 5,71 % na 5,67 %, a byla tak nejnižší od července 2022.

Zdroj: ČTK, ČNB