Jak se změnil svět během dvou let války na Ukrajině?

Všichni ztratili

Ozbrojený konflikt, který měl podle Ruska skončit kapitulací Ukrajiny během prvních několika desítek hodin po útoku, trvá již dva roky. Během těchto dvou let utrpěla ukrajinská ekonomika značné škody, ale jeho dopad se rozšířil i do zbytku světa. Podle výzkumu Národního institutu ekonomických a sociálních výzkumů ztratilo Rusko v letech 2022 a 2023 v důsledku války něco přes 11 % HDP. V případě Ukrajiny tyto ztráty dosahují několika desítek procent. Globální dopad je však omezený a činí přibližně 1 procentní bod. V eurozóně je dopad větší, v předchozích dvou letech činily ztráty 1,2 a 1,5 procentního bodu.

Konflikt vedl k narušení mnoha obchodních cest, ale především způsobil výrazný nárůst cen komodit. Rusko je významným producentem a vývozcem komodit, jako jsou ropa, zemní plyn, pšenice, kukuřice, hliník, palladium a hnojiva. Dočasný nedostatek přístupu na ruský trh, částečně způsobený sankcemi, vedl v mnoha případech k prudkému nárůstu cen o několik set procent. To podpořilo inflaci, která již rostla v důsledku značného přílivu kapitálu od vlád a centrálních bank po pandemii. Dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou mohl v roce 2022 přidat ke globální inflaci přibližně 1,8 procentního bodu a v roce 2023 asi 0,9 procentního bodu. Vzhledem k blízkosti konfliktu byly nejzranitelnější evropské země. Nedostupnost levných energetických zdrojů z Ruska vedla k výraznému zvýšení cen v Polsku, na Slovensku, v České republice, Maďarsku a pobaltských zemích. Nakonec byly ruské dodávky nahrazeny, ale na této situaci nelze spatřovat jiné pozitivní aspekty než zvýšenou diverzifikaci a posílení energetické bezpečnosti do budoucna.

Trh s komoditami se společně s inflací vrátil k normálu

Ceny komodit se vzhledem k obavám o jejich dostupnost normalizovaly poměrně rychle. Cena ropy se od února do června 2022 držela nad hranicí 100 dolarů za barel, ale absence výraznějšího poklesu vývozu z Ruska, které přesměrovalo své zdroje na asijský trh, a nalezení alternativních dodavatelů ze strany Evropy vedly k 50% poklesu cen ropy z maxim v roce 2022 na minima v roce 2023.

Velice podobná situace nastala u pšenice. Dohoda s Ruskem o vývozu ukrajinské pšenice po moři umožnila prozkoumat jiné trhy a přejít na pozemní dopravu, ačkoli to vedlo ke značným problémům pro evropské zemědělce, kteří byli nuceni konkurovat ukrajinské pšenici a dalším zemědělským produktům. Vzhledem k tomu, že silniční doprava je několikanásobně dražší než ta námořní, zemědělské zboží končilo v sousedních zemích, což je značný problém při snaze sladit vlastní zájmy s další podporou ukrajinského státu v jeho boji proti okupantovi.

Mnohem bouřlivější situace byla v případě zemního plynu. Ruský plyn se do Evropy dostával především prostřednictvím plynovodů, takže vzdát se tohoto zdroje nebylo tak samozřejmé. Jen o několik let dříve Německo prosazovalo změnu energetického mixu se zaměřením na plyn, zejména ten ruský. V tuto chvíli Německo zažívá stagnaci, což souvisí s tím, že se země dynamicky rozvíjela díky levným komoditám, kterých je v současnosti nedostatek.

Ceny zemního plynu v Evropě se vracejí na úroveň z doby před pandemií. Stojí však za zmínku, že rostly již v roce 2021, kdy Rusko pohrozilo pozastavením dodávek do Evropy. Nyní již nedostatek ruského plynu v Evropě nepředstavuje problém.

Evropa však přešla na zkapalněný zemní plyn a ceny se začínají blížit předpandemické úrovni. To souvisí se zvýšenou konkurenceschopností na trhu se zkapalněným plynem. Evropa stále dováží plyn z Ruska ve formě LNG, ale od soukromých společností a v minimální míře, přičemž se očekává, že i tento dovoz v blízké budoucnosti skončí.

Je potřeba poznamenat, že nedostatečný přístup na evropský trh s ropou nejvíce poškozuje Rusko, i když i v tomto případě byly nalezeny alternativní cesty. Často docházelo k překládkám, změnám vlajky nebo jednoduše k prodeji ropných produktů z dříve neexistujících destinací. Za zmínku stojí, že v současné době se do Evropy dostávají pohonné hmoty z Indie. Zároveň evropští výrobci výrazně zvýšili svůj vývoz do Kazachstánu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu.

Pozornost USA směřuje i jinam

Za uplynulé dva roky si svět na konflikt tak trochu zvykl. Ne všichni jsou ochotni ke konfliktu nadále přispívat, a to i za cenu rizika jeho rozšíření do dalších zemí. Spojené státy se již před konfliktem méně zajímaly o Evropu a více se zaměřovaly na Tchaj-wan. Kromě toho je nyní znepokojivá situace na Blízkém východě, a to nejen v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem, ale také kvůli útokům na obchodní lodě v Rudém moři. Vzhledem k této situaci by se trh s ropou mohl stát ještě napjatějším než v případě války mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud by došlo k další eskalaci.

Další sankce, ale pomoc pozastavena

Rusko bylo do značné míry izolováno od světového finančního systému a mnoho jeho zahraničních aktiv bylo zmrazeno. Probíhají snahy o zabavení těchto prostředků a jejich přidělení na obnovu Ukrajiny, ale vzhledem ke složité právní situaci to bude obtížný a zdlouhavý proces.

Mezitím se dění na frontě dostalo do patové situace, přičemž se objevují zprávy o značných problémech Ukrajiny v důsledku nedostatku dostatečného vojenského vybavení. Americký Senát schválil pomoc v objemu 95 miliard dolarů, velká část z těchto peněz je přitom určena na pomoc Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Věc ale zdržují politické tahanice v USA.

Volby v USA jako klíčový faktor?

Nelze si nevšímat některých nedávných výroků Donalda Trumpa o jeho touze vyvést USA z NATO nebo těch, které nepřímo povzbuzují Rusko k útokům na země, které nejsou dostatečně vyzbrojeny. Pro většinu evropských zemí to není problém. Polsko má nejvyšší výdaje na obranu v poměru k HDP v rámci NATO a dokonce vyšší než Ukrajina. Německo a Francie se připojují k zemím, které vynakládají více než 2 % HDP na obranu. Obranný průmysl v Evropě však není tak silný, jak by se mohlo zdát. Dodávky z Evropy na Ukrajinu jsou nedostatečné, což vedlo k ještě většímu zaměření Ukrajiny na domácí výrobu.

Případným Trumpovým vítězstvím v prezidentských volbách by byla ohrožena nejen situace v Evropě, ale především v Asii a na Blízkém východě. Snadno bychom se mohli dočkat další obchodní války, která by mohla přerůst ve větší konflikt. Na druhou stranu by se Trump mohl vojensky zaměřit na Blízký východ, což by mohlo vést k výrazným pohybům na trhu s energetickými komoditami. Ačkoli Trumpovo vítězství by mohlo pro Američany či firmy v USA znamenat příznivý faktor v oblasti daní (jako tomu bylo v roce 2016), důsledky Trumpových dalších kroků by mohly být zničující.

Zdroj: XTB