S létem přicházejí změny. Co číhá na takzvané dohodáře a co je nového v penzijním spoření?

Nejčastějšími smlouvami, co se týče brigád, bývají dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Obě smlouvy mají jistá omezení. Na DPP je možné odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce a na DPČ maximálně polovinu běžné pracovní doby, což bývá obvykle 20 hodin týdně. DPČ by měla pokrýt spíše dlouhodobější práce.

Výhoda DPP spočívá v tom, že pokud mzda zaměstnance nepřesáhne 10 tisíc korun, neodvádí ani jedna strana (zaměstnanec ani zaměstnavatel) platby na zdravotní a sociální pojištění. Jestliže dojde k překročení hranice výdělku 10 tisíc korun, musejí být zaplaceny odvody na sociální a zdravotní pojištění v plné výši.

Od 1. července 2024 mají zaměstnavatelé nové administrativní povinnosti týkající se zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce.

1. Oznamování data nástupu a skončení zaměstnání: Zaměstnavatelé budou muset oznamovat datum nástupu do zaměstnání a jeho skončení u zaměstnanců na DPP, i když tito zaměstnanci nejsou účastní nemocenského pojištění. Toto oznámení musí být učiněno elektronicky do 20. dne následujícího měsíce.

2. Zasílání informací o vyměřovacím základu: Zaměstnavatelé budou muset každý měsíc zasílat elektronicky informaci o vyměřovacím základu zaměstnanců na DPP, i když nejsou účastní nemocenského pojištění. Toto oznámení musí být provedeno do 20. dne následujícího měsíce.

3. Registrace zaměstnavatelů: Pokud zaměstnavatel nebyl dosud přihlášen do registru zaměstnavatelů z důvodu zaměstnávání pouze zaměstnanců na DPP, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění, bude se muset do tohoto registru přihlásit nejpozději do 30. července 2024.

Od 1. ledna 2025 bude zaveden nový institut takzvané oznámené dohody. Tento režim umožní, aby zaměstnanec na DPP mohl využívat vyšší limit 25 % průměrné mzdy (aktuálně 10 500 Kč) pouze u jednoho zaměstnavatele, který si tento limit zarezervuje u ČSSZ jako první. Ostatní DPP budou spadat do režimu takzvané neoznámené dohody a jejich účast na pojistném bude posuzována stejně jako u ostatních pracovněprávních vztahů.

Kdy zdaňovat příjem z brigád?

V některých případech se brigádníci nevyhnou placení daní. I pro studenty platí obecné pravidlo pro podávání daňových přiznání. Byť se nepředpokládá, že by studenti měli například příjmy z podnikání či nájmu, může v současné době i tato situace nastat. V takovém případě musejí studenti podat přiznání z titulu provozování podnikatelské činnosti či příjmu z nájmu.

Mnohem častější jsou případy, kdy si studenti přivydělávají, a to buď během celého roku, nebo o prázdninách. V takovém případě záleží na tom, jakou formu zaměstnaneckého poměru zvolili a zda podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy. Jestliže zaměstnanec nepředložil prohlášení poplatníka, bude mu ze mzdy zaměstnavatelem stržena srážková daň ve výši 15 %.

Pokud mají studenti uzavřenou klasickou pracovní smlouvu nebo (daleko častěji) dohodu o provedení práce a podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy, nemusela jim být během roku daň vůbec srážena. V takovém případě, nemají-li studenti jiné příjmy, žádné přiznání podávat nemusejí. V případě, kdy jim byla daň sražena nebo nepodepsali prohlášení poplatníka, je zapotřebí požádat zaměstnavatele o vydání potvrzení o zdanitelných příjmech za daný rok a na základě tohoto potvrzení vyplnit a podat daňové přiznání. Daň jim pak bude finančním úřadem vrácena v případě, že jim v daňovém přiznání vyjde daňový přeplatek.

Zjednodušeně řečeno, pokud měl student pouze příjmy z jakéhokoli zaměstnaneckého poměru, měl by zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech. V případě, že na něm bude uvedeno, že mu byla sražena daň, je pro něj výhodné si daňové přiznání podat, protože mu bude ze strany finančního úřadu vrácena za předpokladu, že mu v daňovém přiznání vyjde přeplatek daně.

Změny v penzijním spoření se státním příspěvkem

Další významnou změnou je úprava maximální částky vkladu na penzijní spoření, na kterou náleží státní příspěvek. Od 1. července 2024 se tato částka zvyšuje z 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně, což znamená, že maximální měsíční státní příspěvek se zvýší z 230 Kč na 340 Kč. Tento příspěvek bude nově činit 20 % měsíčního vkladu klienta, což znamená, že pro získání maximálního státního příspěvku bude nutné spořit alespoň 1 700 Kč měsíčně.

Změna se týká také odčitatelnosti úložek od základu daně. Podle zákona o daních z příjmů bude možné od základu daně odečíst pouze úložky převyšující 1 700 Kč měsíčně, a to do maximální souhrnné výše 48 000 Kč ročně. Tento roční limit zahrnuje příspěvky na penzijní spoření, životní pojištění a takzvaný dlouhodobý investiční produkt.

Pro starobní důchodce přináší novela změnu v podobě ukončení nároku na státní příspěvek bez ohledu na výši jejich vkladu. Nicméně starobní důchodci s ekonomickou aktivitou nebo jiným zdanitelným příjmem budou moci jako odčitatelnou položku od základu daně uplatnit již první vloženou korunu na penzijní produkt, a to až do maximální výše 48 000 Kč ročně.

Tyto změny přinášejí nejen zvýšenou administrativní zátěž pro zaměstnavatele, ale také nové příležitosti pro zaměstnance a důchodce. Zvýšení státního příspěvku na penzijní spoření tak může být významnou motivací pro větší úspory na důchod.

Zdroj: V4 Group