Trump stále hrozí celní přestřelkou. Výhody volného zahraničního obchodu jsou přitom jasné

Žádná země a její ekonomika není plně soběstačná. Vždy musí spoléhat na to, že některé vstupy pro svou produkci i pro finální spotřebu domácností či veřejného sektoru bude muset dovážet. Zdrojem je tudíž nejen domácí, ale i zahraniční výroba. Celkovou produkci lze využít na mezispotřebu, tedy jako vstup do další výroby, jako finální spotřebu domácností či soukromé nebo veřejné investice v domácí ekonomice, nebo může být vyvezena do zahraničí, kde ji užijí tamní firmy nebo domácnosti. Každá země je takto zapojena do zahraničního obchodu.

Jednou z nejvýznamnějších teorií, které vysvětlují výhody mezinárodního obchodu, je teorie komparativních výhod, kterou publikoval již v roce 1817 britský ekonom David Ricardo. Podle této teorie by měly země specializovat svou výrobu na produkci těch výrobků, u kterých mají relativně nižší náklady v porovnání s ostatními zeměmi, a dovážet ty výrobky, které je pro ně relativně dražší vyrábět. Platí tedy, že i když jedna země má absolutní výhodu v produkci třeba dvou statků oproti druhé zemi, může stále být pro obě výhodné obchodovat, pokud mají různé relativní náklady na výrobu různých produktů. V důsledku toho by mohly obě země dosáhnout vyšší úrovně blahobytu a bohatství tím, že by se specializovaly na ty výrobky a služby, u kterých mají komparativní výhodu a obchodovaly by mezi sebou.

Je tedy jedno, jak vyspělá nebo zaostalá je v produktivitě práce daná země v porovnání s dalšími zeměmi. Vzájemný zahraniční obchod je dlouhodobě výhodný pro všechny zúčastněné. Mezi hlavní pozitiva zahraničního obchodu lze řadit:

• Zvýšení produktivity: Specializace na výrobu zboží a služeb, ve kterých má země komparativní výhodu, umožňuje zvýšit produktivitu a efektivitu výroby. Zapojení se do mezinárodní dělby práce má významný dopad do potenciálu ekonomického růstu. Zároveň umožňuje zemím získávat přístup k novým technologiím a know-how, což dále podněcuje inovační aktivitu, a tedy zvyšování produktivity a ve finále vede k vyšší konkurenceschopnosti.
• Rozšíření trhu: Zapojení se do zahraničního obchodu znamená rozšíření možností prosadit se na nových trzích, zvýšit výrobu a ziskovost.
• Snížení nákladů: Jedná se o přímý důsledek předchozího bodu, kdy navýšení produkce vede k úsporám z rozsahu – s rostoucím objemem výroby se průměrné náklady na jednotku produkce snižují. Fixní náklady jsou totiž pokryty vyšším objemem produkce.
• Zlepšení nabídky na trhu: Díky svému zapojení do mezinárodního obchodu má země přístup k širšímu spektru produktů a technologií, spotřebitelům je díky tomu dostupný větší výběr produktů. Vyšší konkurence na trhu pak vede k nižším cenám a lepší kvalitě.
• Zvýšení inovačního potenciálu: Zmíněná vyšší konkurence v zahraničním obchodě může nutit firmy, aby inovovaly a zlepšovaly produkty a služby, což může vést ke zvýšení inovačního potenciálu země a rychlejšímu technologickému pokroku.
• Diverzifikace rizika: Pokud se země specializuje na jedno zboží nebo službu, může být zranitelná v případě, že poptávka po tomto zboží nebo službě klesne. Zapojení se do zahraničního obchodu umožňuje zemím diverzifikovat svou výrobu a snížit riziko v případě náhlých změn na trhu. Diverzifikační efekt hraje významnou roli samozřejmě i na straně vstupů, respektive dovozů.

Co tedy obecně znamená omezování zahraničního obchodu? Opak výše uvedeného – méně efektivní alokaci zdrojů, a tedy nižší produktivitu, vyšší ceny a nižší výběr zboží a služeb pro spotřebitele, nižší ekonomický růst a v neposední řadě zvýšené riziko, že se obchodní války promítnou do zvýšené geopolitické i politické nestability.

Co to (ne)znamená pro USA?

Zjednodušeně lze říci, že ani samotné USA nebudou jednoznačným vítězem obchodních válek. V první fázi vyvolají případně zaváděná cla tlak na zvýšení cenové hladiny, zatímco ve druhé vlně snaha firem přesouvat výrobu zpět do Ameriky povede k trvalejšímu růstu cen v důsledku nákladnější výroby.

Zároveň bude nižší konkurenční tlak ze strany zahraničních firem umožňovat těm americkým, aby si ceny mohly diktovat ještě snáze. K jejich růstu pak může přispívat i (anti)migrační politika, která zredukuje množství pracovní síly a podpoří tlak na růst mezd. V krátkém období tedy může přijít vyšší hospodářský růst i cenová hladina, v delším období pak lze předpokládat negativní dopad na hospodářský růst při vyšší inflaci.

_{Text vyšel na webu E15 23. ledna 2025.}