Nízká nezaměstnanost? Kondici trhu práce bychom neměli hodnotit podle jedné příznivé statistiky

Trhy práce se nadále jeví jako robustní, ačkoli si musely projít poměrně obtížným obdobím od pandemie covidu-19 přes válku na Ukrajině a energetickou krizi až po aktuální období, které je charakteristické eskalací obchodních válek. Neměl by nás ale uklidňovat pohled pouze na celkovou míru nezaměstnanosti.
Z pohledu míry nezaměstnanosti trhy práce zasáhla především pandemie. Zřetelné to bylo zejména v USA, kde se míra nezaměstnanosti v dubnu 2020 vyhoupla na 14,4 %, když o dva měsíce dříve byla jen 3,8 %. Již o dva roky později se ale držela na 3,4 %, když kompletně odezněla protipandemická opatření. Evropa s mnohem více chráněným trhem práce zaznamenala vrchol míry nezaměstnanosti zkraje roku 2021. Další zmíněné události, tedy válka na Ukrajině, energetická krize a obchodní války, již na trh práce dopadly spíše marginálně.
Pokud srovnáme míry nezaměstnanosti na začátku roku 2020 s posledními mezinárodně srovnatelnými čísly podle Mezinárodní organizace práce za letošní květen, je zřejmé, že v mnoha zemích je trh práce z toho pohledu nyní ve stejné kondici jako před pandemií (USA či Polsko), v některých zemích je aktuální nezaměstnanost nižší než před pandemií (EU či eurozóna, z okolních zemí například Slovensko) a jinde jsou na tom o něco hůře (například Maďarsko, Německo či Česko).
Stále relativně nízké míry nezaměstnanosti ale v současnosti nejsou ideálním ukazatelem kondice trhu práce. V posledních letech totiž sehrává významnou roli demografie a menší velikost pracovní síly (kterou částečně doplnili zejména ukrajinští pracovníci).
Celková míra nezaměstnanosti zároveň nezachycuje strukturální změny. Zejména v průmyslu pracovní místa zanikají, přičemž dosud to byl do značné míry absorbovat trh služeb, který čelil vysokému odlivu pracovní síly v době pandemie. Proto jsou zajímavější počet vytvořených pracovních míst a poměr počtu volných pracovních míst k celkovému počtu nezaměstnaných. Na této úrovni je pak globálně patrné, že nejvyšší utaženost na trzích práce je prakticky ve všech zemích minulostí.
Je tedy pouze otázka času, kdy se to projeví v růstu míry nezaměstnanosti a následně ve slabší mzdové dynamice. V Česku, přestože míra nezaměstnanosti je jedna z nejnižších v Evropě, atakuje nejvyšší hodnoty od pandemického roku 2021. V případě podílu nezaměstnaných, který je počítán na základě údajů z úřadů práce, je hodnota dokonce nejvyšší od roku 2017.
Text vyšel v Hospodářských novinách 16. 7. 2025. Redakčně upraveno.