Česká ekonomika: Jedna lepší a jedna horší zpráva

Dobrou zprávou je, že inflace v Česku je zkrocena. Konec loňského roku znamenal z meziročního hlediska dosažení lokálního maxima 3,0 %. Hned s prvním měsícem letošního roku půjde inflace dolů. Pro celý letošní rok počítá naše prognóza s průměrnou spotřebitelskou inflací na úrovni 2,2 %. V průběhu roku by neměla opustit pásmo, na něž cílí ČNB.

Horší je, že ekonomika sice roste, ale roste pomalu, pod potenciálem. Česká ekonomika vzrostla loni podle nás v reálném vyjádření o necelé procento (podle prvního odhadu ČSÚ přesně o procento), a viditelně se tak odpoutala od své předpandemické úrovně. Pomohly jak vývozy dokončené produkce (primárně v automobilovém sektoru), tak spotřeba domácností a vlády.

Letos podle nás růst ekonomiky dále mírně zrychlí směrem k 1,5 %, tahounem ale bude výlučně domácní poptávka. Jednoznačně nejvýznamnějším přispěvatelem bude spotřeba domácností v souvislosti s pokračujícím reálným růstem mezd, následovat budou spotřeba vlády a investice. Na produkční straně ji bude podporovat sektor obchodu a služeb, v případě průmyslu se ale obáváme třetího ročního poklesu v řadě. Ve světle dlouhotrvající recese v německém průmyslu není divu. Potíže průmyslníků se odrážejí v hromadění zásob a problémech na straně vývozů.

Měnová politika působí se zpožděním. ČNB nyní reálně míří na rok 2026, kdy podle naší prognózy jí sledovaná míra inflace bude přesně na cíli. Hospodářský růst pod potenciálem znamená, že měnové podmínky jsou příliš utažené. Po prosincové pauze tedy předpokládáme, že se bankovní rada na zasedání v příštím týdnu vrátí k politice uvolňování a opět sníží sazby. A takto podle nás bude pokračovat na každém zasedání během první poloviny roku. Základní sazba ČNB by tak v létě měla být na třech procentech.

_{Psáno pro E15.}