O ekonomicky (ne)úspěšném brexitu
Srovnání vývoje velikosti ekonomik naráží na to, zda se zohlední vývoj hodnoty měn daných zemí. Pokud jej ignorujeme, HDP Spojeného království narostl od brexitu o 3 %, zatímco ekonomika Francie přidala 4 % a německý HDP zůstal prakticky beze změny. HDP celé eurozóny se zvýšil více než ten britský, ten český zaznamenal naopak jen asi poloviční nárůst. Moderní ekonomiky ale vyvážejí do zahraničí a něco jiného zase dovážejí. Po zohlednění vývoje kurzů měn (což je mimochodem to, co je využíváno k ilustraci zaostávání ekonomiky EU za tou USA) ale britská ekonomika od brexitu narostla více než HDP zemí eurozóny.
Pět let od brexitu (fakticky k němu došlo 1. února 2020) je příležitostí k bilancování. Vývoj britské ekonomiky od té doby není ani zdaleka tak katastrofický, jak jí bylo věštěno. Přesto mnozí ekonomové i politici tvrdí, že je na tom Británie hospodářsky hůře, než by byla bez brexitu. Data nám neprozradí, co by bylo, kdyby něco nebylo. Můžeme se ale podívat na vývoj HDP Británie a dalších zemí za posledních pět let.
Spojené království vs. Česká republika
Poslední údaje o hodnotě (reálného) HDP před brexitem jsou za čtvrté čtvrtletí 2019. Nejnovější (spolehlivé) jsou pak za třetí kvartál 2024. Když si velikost obou ekonomik srovnáme na stejnou startovní čáru, vidíme, že od brexitu narostl (kumulativně) český HDP o 1,5 %, zatímco ten britský o 2,9 %.
Británie přitom během pandemie uzavřela svou ekonomiku ještě více než ta česká. V podstatě nejvíce (a nejdéle) na kontinentu. I po druhé vlně pandemie otevírala zařízení v Česku a zbytku Evropy podstatně dříve než v Británii. O to je celkový lepší výsledek zajímavější.
Spojené království vs. země G7
Spojené království se – zejména po odchodu z EU – srovnává především s dalšími zeměmi G7. A z tohoto srovnání Británie nevychází nijak oslnivě.
To ale není jediné možné srovnání. Otázkou při porovnávání různých zemí je, v jaké měně HDP srovnáváme. Například oblíbená srovnání ekonomik EU či EMU s USA zpravidla pracují s přepočtem na stejnou měnu, tedy dolar nebo euro. Tak to také zkusme.
Spojené království vs. EMU
Srovnání HDP ve stejné měně naznačuje, jak se proměňuje mezinárodní význam té které ekonomiky. Ukazuje to na to, co si daná ekonomika "může mezinárodně dovolit". To je pro Spojené království mnohem důležitější než třeba pro ekonomiku EMU. Spojené království je podstatně otevřenější ekonomikou než EMU (obchod zemí v rámci eurozóny o mezinárodní otevřenosti nic neříká, stejně jako nic neříká třeba obchod mezi Anglií a Skotskem).
Pokud srovnáme (podle dat Světové banky) vývoj HDP v Británii a eurozóně ve stejné měně, zjistíme, že navzdory hlubšímu poklesu během pandemie narostla do roku 2023 ekonomika Spojeného království více než ekonomika EMU (přepočítaná data za rok 2024 ještě nejsou k dispozici, ale vývoj se podle předběžných propočtů nezmění).
Britská ekonomika nepochybně čelí významným problémům, to samé lze ale tvrdit o ekonomice zemí EU nebo EMU. Tvrzení, že bude britské hospodářství po odchodu země z EU paralyzováno, protože přijde o obchodní vztahy, se ale nepotvrdila. A ani nemohla. Cla mezi EU a Británií neznamenají zastavení vzájemného obchodu, jen jej o několik procent prodražují. Pokud ale vývozce na obchodu vydělává 20 %, ani 10% clo ho nezastaví.
Na českém trhu se tak nakonec brexit projevil možná hlavně tím, že obchody Marks & Spencer a Iceland přestaly dovážet britské potraviny (prvně jmenovaný zatím jen ty čerstvé). To znamená, že to pro ně (celkem pochopitelně, vzhledem k vysokým přepravním nákladům) nebyl příliš výhodný byznys ani před brexitem. V Česku je tak kvůli tomu, že EU zavedla po brexitu proti Británii cla, nižší kvalita potravin (ty britské patřily k těm jednoznačně kvalitnějším). I tento příklad tak ilustruje, že cla nakonec mohou působit proti těm, kteří je zavádějí, ne nutně proti těm, na něž jsou uvalena.
Zdroj: Datarun.cz
