Evropa má podle MMF větší problém než obchodní války. Řešení nebude rychlé, varuje ekonom

Evropa má obavy z chaotického celního tažení Donalda Trumpa. Není se co divit, Evropská unie má stále nejvyšší podíl na globálních exportech a nepříjemně na ni dopadají jakákoliv omezení globálního obchodu. Analytici z Mezinárodního měnového fondu ale připomínají, že Evropu tlačí bota i někde jinde.
V obavách z toho, co všechno Evropě přinese obchodní politika Donalda Trumpa, by neměl zapadnout jeden z klíčových problémů starého kontinentu. Tím je nedokončený vnitřní trh, zejména v segmentu služeb a kapitálu. Ten totiž brzdí výraznější rozvoj celoevropské domácí poptávky a odrazuje od klíčových investic na kontinentu.
"Podle výpočtů MMF jsou bariéry ve vzájemném evropském obchodu se službami tak silné, že odpovídají přibližně vnitřním clům v hodnotě 110 %. Práce na jejich odstranění by mohla rozpohybovat vnitřní kapitálový trh a investice v klíčových segmentech včetně digitálních služeb, které Evropě především při porovnání s USA chybí," říká Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Potíž je v tom, že Evropa o této své bolesti ví dlouho, ale nic s ní nedělá. V neposlední řadě na fragmentaci kapitálového trhu a trhu služeb upozorňují zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho. Zatím se ale nezdá, že by se ledy výrazněji pohnuly. Třeba i v tom nakonec bude tlak ze strany USA k něčemu dobrý.
Jedním z hlavních důvodů dosavadní nečinnosti je odpor vůči harmonizaci "pravidel hry", primárně motivovaný strachem ze ztráty národního vlivu. "Drobné i větší rozdíly v regulaci u více než pěti tisíc různých profesí poskytujících služby vedou k tomu, že přeshraniční poskytování těchto služeb je často velice složité. Výrazné je to podle zprávy Enrica Letty u právních nebo auditorských služeb (rozdílné úrovně záruk u auditorů, regulace notářských služeb). U 'velkých' služeb v obchodě a dopravě se pak zdá, že brzdou větší harmonizace je snaha domácích hráčů jednoduše nepustit silnější konkurenci na svůj trh. A právě kombinace strachu ze ztráty národního vlivu a strachu z větší konkurence jsou hlavní důvody, proč Evropa ani zdaleka není schopna využít potenciálu, který by jí jednotný vnitřní trh nabízel," shrnuje Bureš.
I kdyby navíc došlo na harmonizaci pravidel pro poskytování služeb, neobejde se to většinou bez takzvaného gold-platingu neboli dobrušovacího procesu, ve kterém se národní státy nespokojí s minimální jednotnou regulací daných služeb, ale "přihodí" si nad rámec toho vlastní požadavky. "Výsledkem harmonizačních snah je tak často celkově přísnější regulace, protože méně regulované země jsou nuceny přijmout vyšší společný standard, a také přetrvávající fragmentace společného trhu. Jakákoli (dobře míněná) snaha integrovat evropský trh se službami tak bude během na hodně dlouhou trať," uzavírá Jan Bureš.
Zdroj: MMF, ČSOB