Fotovoltaika v Česku: Se sluncem na střeše i na účtu
Solární "baroni" jsou obětí novodobého honu na čarodějnice a zdálo by se, že výroba elektřiny ze slunce mezi Čechy není příliš populární. Počet žádostí o malé instalace za první tři měsíce roku ale láme rekordy.
Pokles cen technologie činí ze střešních instalací fotovoltaických panelů, i přes sníženou úroveň podpory, zajímavou investici s 10- až 12letou návratností. Sluneční záření je velice dobře předvídatelný a čistý zdroj energie, který činí investora méně závislým na externích dodávkách energie, což si každý dobrý hospodář dokáže rychle spočítat.
Zatím se však stále neobejde bez veřejné podpory, i když je na ni odkázán stále méně a pravděpodobně není daleko doba, kdy se bez ní obejde úplně. Tento pozitivní trend je způsoben právě masivní veřejnou podporou ve většině vyspělých států v uplynulých letech, která umožnila rozsáhlé investice do výzkumu a prostřednictvím úspor z rozsahu významně snížila výrobní náklady. Bez tolik plísněné veřejné podpory by k tomu došlo mnohem později.
Jak už to ale u podobných netržních nástrojů většinou bývá, je obtížné, ne-li nemožné, najít jejich správnou efektivní míru, kterou mohou ale využít i jedinci s ne zrovna křišťálově čistými úmysly. To je však problém veřejné podpory obecně, nelze jej omezit pouze na fotovoltaiku. Ta je pouze více na očích, protože ji pravidelně připomíná položka na účtu za elektřinu na rozdíl od všech dalších typů dotací. To však neznamená, že bychom je neplatili.
Za předpokladu, že žijeme v právním státě, jenž dodrží své závazky, představuje investice do solární energie, obnovitelných zdrojů obecně a energetických úspor smysluplnou investici téměř pro každého, protože elektřinu potřebujeme opravdu všichni. Podle individuálních možností i preferencí lze investovat na vlastní střeše nebo na majetkovém účtu prostřednictvím příslušných cenných papírů. Na rozdíl od finančních aktiv zde tržní riziko střídá riziko politické, tedy – jak už to ve světě investic bývá – opět "žádný oběd zadarmo".
