100 USD za barel v nedohlednu: Ropa opět ztratila lesk. Na jak dlouho?
Globální hospodářství je obrovskou měrou závislé na ropě. Bylo tomu tak před padesáti lety a je tomu tak i dnes. Bez ropy jsme si donedávna nedokázali představit blahobyt a ani dnes, s mnoha pokrokovými technologiemi v kapse, to není vůbec snadné.
V roce 2008 vyšplhaly ceny ropy do závratných výšin, kde je ještě podporovaly zkazky o brzkém dosažení takzvaného ropného vrcholu (maximální těžby). Od začátku roku 2011 do poloviny roku 2014 byla cena barelu ropy spolehlivě nad 100 dolary a očekávané hospodářské oživení slibovalo opět přiložit pod kotel.
Reakce trhu přišla pozdě
Dnes se zdá, jako kdyby si ceny ropy našly "nový normál" okolo 50 dolarů za barel, tedy o 60 % níže než například na začátku roku 2012. Zatím nic moc nenasvědčuje tomu, že by se ceny barelu měly vrátit na hodnoty, se kterými jsme si zvykli žít a díky kterým nám ty dnešní připadají neuvěřitelně nízké.
Pád cen ropy dokonale ukázal, jak v současnosti fungují trhy. Do poslední chvíle ignorují technologické i geopolitické trendy, aby je pak zahrnuly do cen všechny najednou. Technologický pokrok a stále vyspělejší těžební metody nejsou fenoménem posledního roku. Už před několika lety bylo jasné, že bude možné těžit z kanadských ropných písků nebo ze stále hlubších míst dna oceánu. USA se díky frakování stihly stát největším producentem ropy, což neproběhlo přes noc. Nutno přiznat, že je motivovala a podporovala někdejší vysoká cena černého zlata, která umožnila investice do nových a dražších technologií.
Vzhůru cesta nevede
Dosud fungující cenotvorba ropy prostřednictvím států sdružených v kartelu OPEC přestala zabírat. Dostatek či přebytek ropy Saúdské Arábii, Iráku či Venezuele nedovoluje těžit méně, naopak – tyto státy si výpadek příjmů za surovinu, na níž závisejí jejich rozpočty, nemohou dovolit.
Představa, že nízké ceny vyplývají ze snahy Saúdské Arábie vytlačit z trhu konkurenci, nemá pevné základy. To mohla zkoušet před třemi lety, nyní je již pozdě. Obzvlášť ve chvíli, kdy začátkem roku 2016 na trh vtrhne Írán se svou denní produkcí 400 tisíc barelů. Také Rusko potřebuje maximálně povolit ropné kohouty, aby dokázalo ufinancovat své vojenské aktivity na Ukrajině a v Sýrii.
Světová ekonomika bude podle odhadů růst. Nezdá se však, že by měla takovou sílu, aby (minimálně) v příštím roce dokázala vytlačit ceny ropy vzhůru. Pokud k tomu přece jen dojde, investorům se opět vyplatí investice do nových nalezišť a způsobů získávání suroviny, což rostoucím cenám pravděpodobně opět vystaví stopku. Není tedy příliš pravděpodobné, že by ropa v dohledné době mohla opět pokořit stodolarovou metu.
