Glosa: Trumpova drakonická cla vstoupila v platnost. Proč se ale v Česku nebát vyšší inflace?
Ve středu oficiálně vstoupila v platnost Trumpova drakonická cla vůči zbytku světa. I když jsme si už zvykli, že americká administrativa je všehoschopná, na bezprostřední odklad platnosti to tentokrát nevypadá. A pokud se tak nestane ani v nejbližších týdnech a měsících, je potřeba se připravit na významné makroekonomické dopady. Zatímco v případě hospodářského růstu půjde jednoznačně o negativní šok, inflační vývoj se napříč světovou ekonomikou může výrazně lišit.
V případě americké inflace je prvotní dopad zřejmý. Skokový nárůst tarifů v průměru na 23 % zdraží dovozy, a tedy přinese vyšší inflaci, která by podle našeho odhadu mohla v meziročním vyjádření pokořit hranici 4 %. Navzdory ustřelení inflace ale nečekejme reakci Fedu. Optikou centrální banky by se totiž mělo jednat o dočasný šok mimo její kontrolu. Pokud navíc americká ekonomika v důsledku vyšších cel šlápne výrazně na brzdu (náš základní scénář), mohou ve střednědobém horizontu převládnout spíše dezinflační tlaky tlačící Fed k uvolnění měnové politiky, s čímž ostatně počítají i aktuální tržní sázky.
Evropa a Česko mohou krátkodobě čelit vyšším cenovým tlakům, pokud neuspěje návrh Komise na vzájemné odbourávání cel mezi EU a USA. V takovém (za nás pravděpodobném) případě by EU odpověděla nikoli plošnými, ale cílenými cly tam, kde to Ameriku může bolet nejvíce, například v sektoru digitálních služeb. Inflace by v takovém scénáři vzrostla spíše mírně. Také v Evropě proto počítáme primárně s dezinflačním příběhem kvůli slabšímu růstu ekonomiky, navíc podpořeným aktuálním prudkým poklesem cen energií, ropy a zemního plynu.
Obchodní výměna EU a USA (v miliardách eur), zdroj: Evropská komise
Důležitou roli v celém dezinflačním příběhu sehraje Čína. Cla na dovoz z ní Trump dále zvýšil, v souhrnu už na extrémně prohibitivních 104 %. To jinými slovy znamená, že podstatná část čínských exportů směřujících do USA bude přesměrována, podle analýzy Bloombergu půjde až o 85 % z 582 miliard dolarů v následujících letech. Část tohoto masivního objemu pravděpodobně skončí na evropském trhu. Půjde zejména o elektroniku, textil a podobně. A to bude tlačit inflaci dále níže. Paradoxně to může Evropu vést až ke zvážení vyšších cel vůči Číně jako nástroje ochrany domácích producentů. V důsledku Trumpových politik tak hrozí scénář, kdy bude muset i Evropa zvýšit míru protekcionismu vůči ostatním zemím světa.
Export Číny do USA (v miliardách dolarů), zdroj: tradingeconomics.com
V případě Česka by se dezinflační tlaky projevily zejména v cenách zboží. Ty už nyní rostou jen velice pozvolna, v únoru meziročně o pouhých 0,6 %. Reorientace čínských exportů by tak mohla ceny zboží poslat až do deflace. Z pohledu České národní banky je namístě opatrnost při kalibraci měnové politiky vzhledem k extrémní nejistotě. I tak máme ale za to, že dopady Trumpových cel vytvořily prostor pro výraznější pokles úrokových sazeb až do okolí 3 %.
