Trump potvrdil zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku. Ekonomové bijí na poplach, partneři hrozí odvetou

Americký prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz, kterým s okamžitou platností zdvojnásobil cla na dovoz oceli a hliníku z 25 % na 50 %. Rozhodnutí vstoupilo v platnost o půlnoci a podle prezidenta má chránit národní bezpečnost a obnovit konkurenceschopnost amerických výrobců. Trump prohlásil, že "při 50 % už se přes plot nedostanou", a apeloval na domácí firmy, aby odebíraly kovy pouze z amerických zdrojů.

Zvýšení cel zasáhne široké spektrum průmyslu, od automobilového přes stavebnictví až po potravinářský sektor, kde se kovy používají například na výrobu konzerv. "Je to zase jenom taktika, nebo opravdu dlouhodobé opatření a plán?" ptá se Rick Huether, ředitel společnosti Independent Can z Marylandu, která dováží kovy z Evropy a vyrábí z nich mimo jiné různé dekorativní plechovky a krabičky. Teď pozastavila investice a zvažuje, jak se postavit k předpokládanému dalšímu výraznému zdražení vstupů.

Ekonomická kritika a výjimka pro Brity

Ekonomové Trumpův krok ostře kritizují. Například Diane Swonk z KPMG upozornila, že podobná opatření z Trumpova prvního funkčního období sice zachránila nějaká pracovní místa v ocelářství, ale vedla ke ztrátám desetitisíců pracovních míst v jiných navazujících sektorech. Erica York z Tax Foundation označila rozhodnutí za "velice pošetilé" a upozornila, že zvýšení cel na dovoz vstupních surovin má vždy nepříznivé dopady na širší ekonomiku.

Trump v rámci výjimky ponechal Spojenému království dosavadní sazbu 25 %. Dodal ale, že tarif může být zvýšen, pokud Británie nebude plnit závazky plynoucí ze vzájemné obchodní dohody Londýna s Washingtonem, a zmínil v souvislosti s tím termín 9. července. Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds uvedl, že jeho úřad vítá dočasné zachování výjimky, a potvrdil, že je potřeba dohodu Británie a USA co nejrychleji legislativně "posvětit".

Kanada, která je po Evropské unii největším exportérem oceli do USA, označila nová cla za "nezákonná a neospravedlnitelná". Premiér Mark Carney uvedl, že Ottawa připravuje odvetná opatření a zvažuje odstranění vnitrostátních obchodních bariér, aby snížila závislost na americkém dovozu. Ministryně vědy, průmyslu a inovací Mélanie Joly avizovala, že Kanada bude ve veřejných zakázkách preferovat domácí dodavatele surovin.

Varování z byznysu a politické reakce

Průmyslová sdružení ve Spojených státech i Kanadě varují, že vyšší sazby budou mít dramatický dopad na dodavatelské řetězce a povedou ke ztrátám pracovních míst. Například rodinná firma Drill Rod & Tool Steels z Illinois hlásí, že jí vyšší cla ze dne na den zdvojnásobí náklady na dovoz rakouské oceli. Ředitel firmy Chad Bartusek upozornil, že musí zdražovat, omezovat objednávky a zkracovat pracovní dobu zaměstnanců.

Podobná situace panuje i v Británii. Podle ředitele UK Steel Garetha Stace zůstává i přes dočasnou výjimku nejistota ohledně budoucí výše sazeb vysoká, a mnoho amerických odběratelů proto ruší objednávky. "Zavedení 50% cla nám zavírá dveře do USA. Doufáme, že politici květnovou dohodu mezi oběma zeměmi opravdu naplní a začne fungovat," dodává.

Evropská unie v současnosti s USA intenzivně vyjednává a doufá, že Washington nakonec od eskalace obchodních bariér ustoupí. Evropská komise varovala, že připravuje vlastní odvetné kroky pro případ, že se cla rozšíří i na další oblasti, jako jsou automobily, dřevo nebo čipy.

Ocelářské a hliníkárenské firmy ve Spojených státech přitom zatím, tedy v období po zavedení 25% cel na dovozy do USA, výraznější růst produkce nezaznamenaly. Podle American Iron and Steel Institute zůstala úroveň výroby od začátku roku víceméně stabilní. Dovoz oceli ale v dubnu klesl o 17 % a očekává se jeho další pokles v důsledku zvýšení cel.

Jak dlouho?

Donald Trump tvrdí, že opatření na ochranu amerického průmyslu mají dlouhodobý charakter, ale firmy i analytici spekulují, zda nejde (opět) spíše o taktiku před jednáními o obchodních dohodách. Na okamžitých dopadech to ale podle nich vlastně nic nemění – náklady porostou, snižší se konkurenceschopnost a naruší dodavatelské řetězce.

Některé organizace vyšší cla vítají. Třeba Coalition for a Prosperous America ho považuje za nutný v boji proti levným a dotovaným dovozům. Většina ekonomů i obchodních partnerů ale vnímá vyšší cla jako silně nepříznivá pro hospodářský vývoj. A mnozí připomínají obchodní války z Trumpova prvního prezidentského období, které podle ekonomů způsobily více škod než užitku.

Změny cel mohou mít dopady nejen na globální trh s kovy, ale i na geopolitické vztahy. Pokud USA budou chtít držet protekcionistickou linii, hrozí obchodní odvety nejen od Kanady a Evropské unie, ale i od dalších důležitých obchodních partnerů. Zvyšuje se tak napětí ve světové ekonomice, jejíž růst má být například podle čerstvé prognózy OECD podstatně nižší, než se původně čekalo.

Zdroj: Reuters, MarketWatch