Mohou si země ve střední a východní Evropě dovolit svůj veřejný dluh?

V Evropě stále sílí obavy z rostoucích veřejných dluhů a potenciálních potíží s jejich financováním. V loňském roce byl problém fiskálních deficitů skryt za velkoryse dodávanou likviditou, která měla stabilizovat finanční sektor. Dnes musí mnohé z evropských vlád zaplatit účet za předchozí uvolnění fiskálních otěží, a to zaváděním vynucených úsporných opatření, jež mohou být brzdou hospodářského oživení.

"Veřejný dluh v zemích střední a východní Evropy je nominálně i relativně (v poměru k HDP) mnohem nižší než ve státech eurozóny. Veřejný dluh v Maďarsku, České republice, na Slovensku, v Rumunsku a Chorvatsku úhrnem za tyto země dosahuje zhruba 200 mld. EUR, což je méně, než činí řecký veřejný dluh (300 mld. EUR)," objasňuje Juraj Kotian, vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group.

V poměrném přepočtu udržely všechny země ve střední a východní Evropě (s výjimkou Maďarska) svůj veřejný dluh pod 60 % k HDP. Veřejný dluh Maďarska za rok 2009 se odhaduje na úrovni 80 % k HDP, což je přesně průměr eurozóny.

Jedním z významných ukazatelů je podíl státních cenných papírů vlastněný nerezidenty. Pokud je tento poměr vysoký, roste tím pravděpodobnost náhlého výprodeje.

Je to případ Řecka, kde téměř dvě třetiny veřejného dluhu (90 % k HDP) drží nerezidenti, a sice prostřednictvím investic do řeckých vládních dluhopisů. Ve srovnání s tím představuje tento poměr v zemích střední a východní Evropy asi jednu čtvrtinu (2-23 % k HDP).

Analytici Erste Group proto poukazují na to, že "...vzhledem k mnohem nižšímu objemu splatného veřejného dluhu a fiskálních deficitů místních ekonomik ve srovnání se zeměmi eurozóny bude míra půjčování u první skupiny v tomto roce výrazně nižší."

Česká republika, Slovensko a Rumunsko budou těžit z nízké úrovně svého zadlužení, a v důsledku toho také z nejmenších objemů splatného dluhu (zhruba 4-5 % k HDP).

Zdroj: Erste Group Bank