Ideální portfolio na závěr roku: Do útoku s NWR, obranu vyztužit nemovitostmi, radí Lukáš Vácha (Conseq)

(Přiměřené) riziko: Turecké dluhopisy a NWR

Svět: Poměrně zajímavé nám připadá Turecko. V poslední době došlo jak k celkem výraznému oslabení měny, tak k růstu výnosů, což bylo dáno geopolitickým rizikem. Země je přece jen k Blízkému východu blíže než evropské státy. Svou roli hraje i poměrně netransparentní politika centrální banky. Ta v podstatě nemá žádnou pevnou úrokovou sazbu, za niž by půjčovala peníze. de facto dělá ad hoc tendry, což zahraniční investoři nelibě nesou.

Vadí jim i fakt, že je země hodně závislá na externím financování. Ve chvíli, kdy se očekává přiškrcení kvantitativního uvolňování Fedu, jsou na něco podobného trhy citlivé. To vše způsobilo zmíněný poměrně významný propad. Podle nás by se ale situace mohla do konce roku otočit, i vzhledem k nominálně poměrně vysokým úrokovým sazbám nám tedy například turecké dluhopisy přijdou hodně zajímavé.

ČR: Zaujala nás situace NWR. Nejde ani tak o akciovou sázku, situace je totiž nepřehledná, takže když firma přežije, akcionáři mohou být hodně biti například tím, že přijde nějaký nový investor a naředí podíly. Proto bychom spíše sázeli na dluhopisy, které v případě delší splatnosti spadly až k 30 % nominální hodnoty. Nedávno sice vyskočily na 40 %, ale stále mají poměrně významný výnosový potenciál. Proto se domníváme, že pokud si chce někdo vsadit na NWR – na to, že současnou situaci ustojí a cena uhlí začne růst dříve, než firmě dojdou peníze –, jsou dluhopisy firmy lepší sázkou než její akcie.

(Ne)bezpečné přístavy: Tvrdá realita a zajímavé reality

ČR: Konzervativní investor to má nyní nesmírně těžké. Úrokové sazby – byť i v Česku došlo v průběhu jara k jistému růstu – jsou stále na nízkých úrovních a riziko, že porostou, je stále o dost větší než pravděpodobnost, že budou klesat. Dluhopisový investor opravdu nemá na růžích ustláno. Dlouhodobě si ale myslíme, že by neměl na dluhopisy zanevřít.

Má ale určitě smysl diverzifikovat, například prostřednictvím kvalitních nemovitostních investic, skrze realitní fondy. Český realitní trh se totiž zdá být pokud ne úplně na dně, tak v jeho blízkosti. Nominální výnosy z nájmu u většiny komerčních nemovitostí jsou nyní vyšší než úrokové sazby. Desetileté státní dluhopisy nesou 2,5 %, výnosy z nájmů kvalitních komerčních nemovitostí v Praze se pohybují kolem 5 až 7 %.

Měny: Nudný frank a zabetonovaná koruna v moři nejistoty

Svět: Jde o to, s jakým záměrem chce investor do pozice jít. Pokud například hodlá vsadit na švýcarský frank – tradiční bezpečný přístav – s tím, že mu jde o dlouhodobé uchování hodnoty a o diverzifikaci politických rizik, tak to dává smysl. Menší smysl už to dává z pohledu dosažení úrokového diferenciálu.

Co se týká dalších světových měn, největší potenciál má nyní asi americký dolar. Zdá se, že Spojené státy mají to nejhorší za sebou – makrodata se zlepšují a výsledková sezóna dopadla dobře (většina firem překonala očekávání). Myslíme si, že vývoj ekonomiky i situace v korporátním sektoru bude minimálně v příštích několika měsících pozitivnější než v Evropě. Proto je sázka na dolar proti euru jistě smysluplná.

ČR: Koruna je tak trochu zabetonovaná. Trvá zákopová válka s Českou národní bankou, která jako v podstatě poslední nástroj podpory hospodářského růstu může vytáhnout devizové intervence. Hrozí tím, že bude prodejem korun měnu oslabovat, což ji drží na dohled 26korunové hranice. Volatilita tedy aktuálně není velká.

Dlouhodobě asi bude koruna posilovat, což by měli brát konzervativní investoři v potaz. Pokud někoho zajímá výnos v korunách, měl by v korunách investovat, zejména pokud volí konzervativní strategii. Na druhou stranu, krátkodobě sázet na nějaké významnější posílení je poměrně odvážné. Myslím si totiž, že i když se v Česku začíná situace zlepšovat, bude asi centrální banka ještě pár měsíců vyhrožovat devizovými intervencemi, což bude kurz koruny držet v blízkosti současných úrovní.