Jak dlouho ještě?
Fed pokračuje v odkupech dluhopisů a hypotéčních zástavních listů v objemu 85 miliard USD měsíčně. Ceny akcií jsou na rekordech, dolar trpí, dluhopisy zdražují. Jak dlouho chce americká centrální banka ve svém boji za lepší ekonomické zítřky pokračovat? A za co to vlastně bojuje?
Indexy amerických akcií Dow, S&P 500 i Russell 2000 (menší firmy) vylétly ve středu odpoledne na nové rekordy. Naopak klesly výnosy z dluhopisů. A o ty v kvantitativním uvolňování jde především.
Fed v uplynulých měsících rozhlašoval, že chce být transparentnější. 64 ekonomů v anketě Bloombergu očekávalo bez jediné výjimky větší nebo menší omezení QE, ale FOMC se rozhodl program zachovat v nezměněné podobě. Zhoršil výhled růstu americké ekonomiky a opět rozmělnil podmínky ukončení podpory hospodářství (6,5% nezaměstnanost už dávno přece není žádná hranice, jen orientační bod, totéž 2% inflace).
Šok
"Nechceme šokovat trhy, ale neřídíme se jimi. Děláme to nejlepší pro americkou ekonomiku," uvedl Bernanke ve středu na tiskovce. Dobrá, Wall Street se mohla sama přesvědčovat, že jsou data z ekonomiky stále dostatečně dobrá na to, aby to Fed s exitem alespoň zkusil. Asi tak dobrá nebyla. A nezahájení exitu bylo přesně tím šokem, kterému se Fed v uplynulých měsících chtěl vyhnout.
Má to ta centrální banka těžké. Dluh světové hospodářské jedničky roste jako z vody (aby ne, když úroky jsou v posledních letech tak nízké), dluhový strop je opět důležitým tématem, prezident Obama na domácí i zahraniční politické scéně sbírá záporné body (nominace nového šéfa Fedu, respektive problém Sýrie). Nejistota na začátku podzimu klepe na dveře. 10leté výnosy z dluhopisů na úrovni 3 % jako by pak všechny vyděsily natolik, že centrální banka raději couvla od vcelku logického úmyslu omezit QE (alespoň kosmeticky, 10 miliard není v amerických podmínkách nic převratného).
Ve stejné době jsou akcie na rekordech, možnost snížení objemu odkupů aktiv byla přece v cenách už zahrnuta, trh si zvykl na to, že ekonomika je na tom lépe, výnosy z dluhopisů - navzdory rychlému růstu - stále byly na historické poměry velice nízké. Má trh "právo" na rekordy, když 3% výnosy vyděsí jednu z nejmocnějších finančních institucí na světě? Opravdu americký spotřebitel tolik utrpí, když Fed třeba o 5 miliard USD měsíčně méně bude "podporovat" hypotéční trh? Zhroutí se oživení na realitním trhu jako domeček z karet?
Pokud ano, za koho nebo za co vlastně Fed bojuje? Za zájmy bank? Zájmy nejbohatších? Za mladé ekonomiky, které v posledních měsících trpěly odlivem kapitálu při vidině ústupu Fedu od kvantitativního uvolňování? A hraje v tom všem roli měsíc, dva nebo tři, o které centrální banka dost možná posunula zahájení exitu (Bernanke uvedl, že pokud budou podmínky příznivé, QE bude omezeno ještě letos)?
Reklama je navoněná zdechlina
Pokud je důvodem vyjednávání o dluhovém stropu v USA, potažmo o rozpočtu, co Fed těmi pár týdny navíc získá? A naopak, co získá americká ekonomika dalšími měsíci injekcí likvidity? Bude méně lidí závislých na potravinových lístcích? Budou se méně rozevírat nůžky mezi bohatými a chudými Američany? Dohodnou se Republikáni s Demokraty lépe?
Přiznám se, že jsem celou středeční Bernankeho tiskovou konferenci neviděl. Ještě nedávno ale prezident Fedu tvrdil, že o bublinách na americkém trhu nelze hovořit, že nic takového nepozoruje. Pokud růst výnosů dluhopisů na hodnoty historicky hluboce podprůměrné a zhruba dva měsíce smíšených dat odsouvají rozhodnutí o omezení QE, a zároveň akcie výrazně překonají své rekordy, působí to když ne jako bublina, tak minimálně jako hodně nablýskaná reklama na výrobek, který tak úplně nedrží pohromadě.
Rekordní ceny akcií, symbol a projev rostoucího bohatství, ale v reálu jen mírný ekonomický růst, velké sociální rozdíly a rychle rostoucí zadlužení státu. Hodně otázek, málo odpovědí. Až potkám někoho chytřejšího, na všechno se ho zeptám. Do té doby se mohu jen dokola ptát, jak dlouho ještě.
