Krugman: Dluhová katastrofa? Nic takového nehrozí

V minulosti si lidé, kteří varovali před blížící se apokalypsou, většinou vysloužili nálepku duševně nemocných konspiračních teoretiků, kterým nemá smysl věnovat pozornost. V dnešním světě je situace opačná. "Pokud chcete, aby vás lidé brali vážně, nemáte jinou možnost, než hlásat příchod ekonomické apokalypsy," říká ekonomický komentátor a laureát Nobelovy ceny Paul Krugman. "Novodobí proroci však většinou nemají ani nejmenší tušení, o čem mluví."
Washington se podle Krugmana po tenkém ledě jménem dluhová krize pohybuje již více než tři a půl roku právě kvůli samozvaným prorokům ekonomických katastrof. "Vzpomeňte si například na miliardáře Stana Druckenmillera, který v jednom ze svých březnových rozhovorů prorokoval, že se blíží bouře, která bude horší než všechno, co jsme zažili během finanční krize z roku 2008," říká Krugman. "Paradoxní je, že Spojeným státům nic jako dluhová krize nehrozí."
"Nebo se rozpomeňte na organizaci Fix the Debt vedenou všudypřítomným Alanem Simpsonem a Erskinem Bowlesem, která se k říjnovému ukončení amerického shutdownu vyjádřila s jasným cílem zviditelnit své oblíbené téma ekonomické apokalypsy." Představitelé této organizace ve svém vyjádření k dohodě amerických zákonodárců uvedli, že "rozpočtová politika zůstává z dlouhodobého hlediska nevyřešená a nestabilní". Krugman dále upozorňuje na pasáž, ve které ve svém prohlášení aktivita Fix the Debt varovala, že se "další oddalování řešení dluhových problémů rovná rozdmýchávání ohně, který se může kdykoli vymknout kontrole".
Nepoučitelní proroci
"Z mého pohledu jsou na hlásání ekonomických katastrof minimálně dvě zajímavé věci," říká Krugman. "Zaprvé je to fakt, že apokalyptičtí proroci nejsou schopni kritické sebereflexe, a to ani tehdy, když se jejich předpovědi stále nenaplňují. A zadruhé se nemohu zbavit dojmu, že se nikdo, ale opravdu nikdo z těchto lidí nesnaží ani v nejmenším vysvětlit, jak přesně by se jimi představovaná apokalypsa měla udát. Všichni do jednoho se plně spokojí s prostým konstatováním, že brzy přijde."
Alan Greenspan v polovině roku 2010 varoval, že nevyhnutelným důsledkem rostoucího rozpočtového deficitu Spojených států bude růst inflace a úrokových sazeb. "A jaká je skutečnost?" ptá se Krugman. Úrokové sazby jsou prakticky na nule a inflace kolem 1,2 % připomíná spíše spícího medvěda než rozběsněného tygra.
"Logicky se nabízí otázka, zda si Greenspan posypal hlavu popelem a přehodnotil svůj pohled na ekonomický vývoj. Ten, kdo by čekal, že se tak stalo, bude zklamaný," pokračuje Krugman. To dokládá i Greenspanova nová kniha The Map and the Territory: Risk, Human Nature, and the Future of Forecasting, v níž bývalý šéf Fedu tvrdí, že "neomezené financování deficitních výdajů je v současnosti největším problémem americké ekonomiky".
Abenomika jako cesta do pekla? Ani náhodou
Vrcholem hlouposti je podle Krugmana vyjádření bývalého senátora Erskina Bowlese, který v roce 2011 varoval, že "Spojené státy zasáhne do dvou let tvrdá dluhová krize", a vyzýval své posluchače k tomu, aby se alespoň na chvíli zastavili a přemýšleli, co se stane, až "asijští bankéři přestanou kupovat americký dluh". "To, před čím Bowles varuje, je naprostý nesmysl," říká Krugman a svůj negativní postoj vysvětluje na příkladu Japonska.
Země vycházejícího slunce má stejně jako Spojené státy vlastní měnu, ve které vydává vládní dluhopisy, avšak její zadlužení je ve vztahu k HDP mnohem vyšší než zadlužení USA. Na konci roku 2012 do této situace přišel nový premiér Šinzó Abe, jenž investorům poslal jasný vzkaz, aby se jednou provždy rozloučili s deflací. "Apokalyptičtí vizionáři by řekli, že si nové japonské dluhopisy jen těžko najdou kupce, protože rostoucí inflace jejich atraktivitu prudce snižuje. Realita je ale jiná. O japonské dluhopisy je stále velký zájem, úrokové sazby jsou nadále velmi nízké a japonský jen vůči americkému dolaru výrazně oslabil, což dalo vítr do plachet japonskému exportu. Sečteno a podtrženo, Abenomika slaví úspěch," vysvětluje Krugman.
"Až proto v televizi příště uvidíte seriózně vyhlížejícího muže v dobře padnoucím obleku, který své okolí zarytě přesvědčuje, že nás v horizontu několika let dostihne fiskální zkáza, zůstaňte klidní. Vývoj situace v Japonsku je dokonalým příkladem toho, že tito lidé nemají ani ponětí o tom, jak ekonomika funguje," uzavírá Paul Krugman svůj říjnový fejeton pro The New York Times.
Zdroj: New York Times
Aktuality
