10 zásadních témat roku 2014 na světových trzích

1. Býčí trend amerických akcií bude pokračovat

Americké akcie se v býčím trendu pohybují prakticky od začátku roku 2009, kdy je na lokální dno poslala finanční krize. Od začátku letošního roku přidal americký akciový index S&P 500 přibližně 25 %, což ale podle Bernsteina nemusí znamenat, že se v roce 2014 po pěti letech k moci znovu dostanou medvědi. "Domnívám se, že se americké akciové trhy stále nacházejí pouze přibližně v polovině jedné z nejsilnějších rally posledních let," uvádí. "Indikátory, které byly tradičně spolehlivou předzvěstí příchodu medvědího trendu, jsou aktuálně nevýrazné."

Navzdory optimismu by ale investoři měli počítat s tím, že v roce 2014 bude ziskovost amerických akcií ve srovnání s předcházejícími dvanácti měsíci nižší. "Růst sice zřejmě nebude tak silný jako v roce 2013, přesto by ale měl být nadprůměrný."

2. Japonské akcie překonají rozvíjející se trhy

Do konce roku 2013 sice ještě pár dní zbývá, asijští investoři však lahve šampaňského chladí již nyní. Japonský akciový index Nikkei 225 od začátku roku posílil téměř o 50 % a podle Bernsteina se investoři díky pokračujícímu oslabování japonského jenu mají na co těšit i v roce následujícím.

"Burzy emerging markets se za rok 2013 jako celek pohybují mírně v mínusu a vše nasvědčuje tomu, že podobný vývoj přijde i v roce 2014. Ve spojení s extrémně uvolněnou měnovou politikou Japonska lze očekávat, že akcie ze země vycházejícího slunce snadno zastíní i ty nejvýkonnější rozvíjející se trhy." Volba je podle Bernsteina jasná. "Nechcete-li v roce 2014 patřit mezi poražené, dejte ve svém portfoliu prostor japonským akciím."

3. Zisky malých evropských firem dále porostou

Oživování evropské ekonomiky je ve srovnání s oživováním amerického hospodářství pomalejší. "Takový vývoj není neobvyklý. Evropa v závěsu za Spojenými státy je scénářem prakticky každého hospodářského cyklu," říká Bernstein.

Investoři by se podle něj proto měli v příštím roce zaměřit především na akcie evropských firem s malou tržní kapitalizací. Ty jsou totiž v raných fázích ekonomického oživení, které by na starém kontinentu mělo být doménou právě blížícího se roku, ve srovnání s akciemi velkých firem několikanásobně výkonnější. Svoji roli by měla sehrát také očekávání analytiků, která hovoří o pokračujícím růstu ziskovosti malých evropských firem.

4. Mezi dluhopisy zazáří komunální bondy a high yield dluhopisy

Investoři se komunálním (municipálním) dluhopisům, tedy bondům vydávaným samosprávnými celky, dlouhodobě vyhýbají. Podle Bernsteina by ale právě tento segment dluhopisového trhu mohl v roce 2014 patřit mezi nejatraktivnější.

Zejména v případě amerického trhu by se investoři měli soustředit také na high yield dluhopisy, tedy bondy s vysokými výnosy. Proč? Mezi investory sílí názor, že není nereálně, že by počínaje rokem 2014 mohla americká centrální banka začít zvyšovat úrokové sazby. Pokud by se tak skutečně stalo, došlo by k postupnému snižování vnitřní hodnoty dluhopisů a následnému poklesu jejich tržní ceny. High yield dluhopisy by se proto v takovém případě podle Bernsteina měly - navzdory vyšší rizikovosti - stát nedílnou součástí portfolia každého investora.

5. Cena unce zlata klesne pod tisíc dolarů

Zlato je většinou investorů vnímáno jako pojistka proti inflaci. Snaha vyspělých světových ekonomik aktivně bojovat proti extrémnímu zadlužení, což s sebou mimo jiné přináší i tvrdá úsporná opatření, však inflaci drží velmi nízko, v důsledku čehož zlato ztrácí přízeň investorů.

"Žlutý kov je stále velmi oblíbený například v Japonsku, kde se lidé investicemi do zlata snaží pojistit proti pokračujícímu oslabování japonského jenu. Zbytek světa však mnoho důvodů ke zlaté horečce nemá," shrnuje situaci Bernstein. Podle pesimistických scénářů by cena zlata mohla v roce 2014 klesnout až pod 1 000 dolarů za trojskou unci, tedy na úroveň, kde se žlutý kov naposledy obchodoval před čtyřmi až pěti lety.

6. Americká průmyslová revoluce jen tak neskončí

Menším společnostem zaměřeným primárně na domácí trh se ve Spojených státech daří. Firmy zastoupené v indexu S&P SmallCap 600 letos přidaly v průměru kolem 34 % a podle Bernsteina lze podobný vývoj čekat i v příštím roce. Malé a střední americké firmy profitují nejen z příznivých cen energií a nízkých nákladů na logistiku, ale také z politické stability a dobré pracovní morálky Američanů. "Očekávám, že silný růst tržního podílu a ziskovosti malých a středně velkých amerických podniků bude pokračovat i v roce 2014, což se pozitivně promítne i do ceny veřejně obchodovaných akcií těchto společností," uvádí Bernstein.

7. Fed bude ekonomiku podporovat déle, než se předpokládá

Americká centrální banka při každé příležitosti upozorňuje, že s omezováním prorůstových opatření v čele s kvantitativním uvolňováním a extrémně nízkými úrokovými sazbami začne až v okamžiku, kdy bude zcela přesvědčena, že je růst amerického hospodářství udržitelný. V souvislosti s tímto postojem Fed zdůrazňuje, že bude reagovat na makroekonomické indikátory, zejména pak na výši inflace a míru nezaměstnanosti.

"Domnívám se, že americká centrální banka bude kvůli obavám, aby se ekonomická recese z roku 2008 nevrátila, měnovou politiku utahovat pomaleji, než se aktuálně předpokládá," říká Bernstein. Potvrzení tohoto scénáře by znamenalo zejména další oslabování amerického dolaru vůči euru a pokračující růst cen amerických akcií.

8. Akcie zavedených velkých firem výkonností zaostanou

Velká část investorů se domnívá, že akcie velkých firem v dlouhodobém horizontu svojí výkonností spolehlivě překonají cenné papíry malých a středně velkých společností. Pro toto tvrzení však neexistuje příliš mnoho důkazů. Paradoxně totiž naopak mnohdy platí, že malé společnosti jsou na radikální změny na trhu schopny reagovat pružněji, což se odráží i v jejich hospodaření a v tržní ceně jejich akcií.

Bernstein proto investorům stejně jako v případě evropského trhu radí věnovat pozornost zejména small caps, tedy akciím s tržní kapitalizací přibližně do 2 miliard dolarů. "Akcie velkých firem přenechejte hazardérům," doplňuje.

9. Malým bankám se bude dařit

V důsledku finanční krize, která naplno propukla po pádu bankovního domu Lehman Brothers, byly americké i evropské banky donuceny k zásadní restrukturalizaci svých aktiv. A stejně jako u firem mimo finanční sektor Bernstein upozorňuje, že malé banky byly sice důsledky finanční krize zasaženy mnohem silněji, na druhou stranu ale byly schopny na nenadálou situaci reagovat mnohem pružněji.

Pokračující ekonomické oživování na obou stranách Atlantského oceánu by se tak nyní mělo pozitivně promítnout zejména do hospodaření menších bankovních ústavů. "Princip je jednoduchý, malé banky na krizi doplatily jako první, nyní ale budou z jejího konce jako první také profitovat."

10. Investoři pochopí, že "likvidní alternativy" neexistují

"Počátkem 90. let jsem vyslovil názor, že nízká likvidita je hlavním důvodem, proč alternativní investice přinášejí vyšší zisky než vysoce likvidní aktiva," vzpomíná Bernstein. V posledních letech se ale na scéně stále častěji objevují též takzvané likvidní alternativy, což jsou ve své podstatě podílové fondy nebo ETF certifikáty, které přebírají investiční strategie velkých hedgeových fondů (například ve formě long/short investic nebo investování pomocí finanční páky) a které jsou ve srovnání s klasickými hedgeovými fondy nejen vysoce likvidní, ale především bez omezení otevřené i drobným investorům.

"Podle mého názoru je toto označení velmi nešťastné. Jedno ze základních investičních pravidel totiž říká, že zisky vysoce likvidních investic jsou ve srovnání se zisky nelikvidních investic v dlouhodobém horizontu vždy nižší," říká Bernstein. "Osobně proto označení 'likvidní alternativy' vnímám jako oxymóron a domnívám se, že rok 2014 potvrdí, že mechanismus 'vyšší likvidita rovná se nižší zisk' platí i ve 21. století."

Zdroj: Richard Bernstein Advisors