Ohnutá německá záda, nebo rozpad společné Evropy? 4 důvody, proč bankovní unie zatím nic neřeší
Podle Angely Merkelové bude Německo silné jen v případě, že bude silná celá Evropa. Ale jak na to, když výhled pro eurozónu zůstává stále přinejlepším opatrně optimistický? Ekonomická důvěra se pozvolna zlepšuje v Německu a několika dalších zemích, patrné jsou zde i první signály oživení. Situace předlužených zemí, jako jsou Řecko, Španělsko a další, se ale tak výrazně nezměnila.
Zdravý a nemocný
Pokud divergence mezi zotavením a chronickou nemocí přetrvá, ohrozí to celou unii. Fiskální úsporná opatření v jižní Evropě, která kompenzuje jen omezený monetární stimul ECB, vedou ke stagnaci zdejší nezaměstnanosti na neúnosně vysoké úrovni. Tyto tlaky dlouhodobě podrývají soudržnost unie a mohly by způsobit i její rozpad.
Od světové krize od roku 2008 je hlavní evropskou otázkou balancování fiskálních a finančních rizik. Krize prokázala, jak úzce měnová unie potřebuje spolupracovat na fiskální a finanční politice, obzvláště v situacích, kdy jsou obě politiky ve vzájemném střetu (například když je potřeba řešit problémy krachujících, avšak systémově důležitých bank).
Více Evropy, a zároveň méně Evropy
Němečtí voliči už ale nechtějí dělat další ústupky, aby zachraňovali problémovou periferii. Po vítězství ve volbách v roce 2013 už Merkelová nemůže voliče zklamat. Nyní razí heslo "více Evropy" (jakožto větší dohled nad jižanskými vládami) s důrazem na "méně Evropy" (minimální či žádné nové peníze z kapes německých daňových poplatníků na vzájemnou fiskální podporu).
Vezměme si například dlouho slibovaný evropský plán na společnou bankovní unii. Nedávno dosažená dohoda slibuje nový 55miliardový rezoluční fond financovaný z odvodů od bank. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble to považuje za průlomové řešení. Ve skutečnosti to bude průlom jen stěží.
Zaprvé, suma ve fondu bude absurdně malá - řešení problémů jediné velké banky by ho vyčerpalo. Zadruhé, fond nebude fungovat do roku 2025 a mezitím tu žádný jiný plán potřebné kolektivní akce není. Během přechodného období budou aktiva fondu držena na oddělených místech u jednotlivých států, čímž se nebezpečné propojení mezi krachující bankou a národní insolvencí zachová. Zatřetí, procedury pro spuštění čerpání z fondu (až bude fungovat) budou velmi komplikované. A nakonec, není stále jasné, zda bude možné zdroje fondu podpořit vypůjčenými prostředky.
Je pravdou, že eurozóna má 500miliardový záchranný fond známý pod zkratkou ESM (Evropský stabilizační mechanismus). ESM by mohl být využit k rekapitalizaci krachující banky. Podmínky pro čerpání jsou ale možná ještě složitější než u rezolučního mechanismu.
Chybí přesvědčivý dlouhodobý plán
Účelem by mělo být ujištění finančních trhů, že řešení (pokud bude zapotřebí) bude včasné a efektivní. To nová opatření neslibují.
Lídři EU ani nediskutují budoucí větší fiskální kooperaci, tedy potřebu posunout se ke skutečné fiskální unii se společným dluhopisovým trhem, koordinovaným přístupem ke snižování zadlužení a schopností provádět kolektivní fiskální stimulaci.
Merkelová dluží Němcům vysvětlení, proč jsou jejich národní zájmy neoddělitelné od těch, které má zbytek kontinentu. Evropská unie nebude vzkvétat tak, že pod přísným dohledem odsoudí slabší členy k dlouhodobé stagnaci, ale tím, že se všechny státy začnou rozvíjet společně.
Zdroj: Bloomberg
