Chaos jako nový světový normál

"Současná situace nemá v novodobé historii obdoby," uvedl nedávno v rozhovoru pro internetový deník Foreign Policy bývalý bezpečností poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera Zbigniew Brzeziński. "Rozlehlé oblasti suverénních států jsou sužovány občanskými nepokoji a násilím, v důsledku čehož se nacházejí zcela mimo dosah státní moci a politické kontroly," dodal. Zásadní přitom podle Brzezińského je, že se svět aktuálně potýká hned s několika regionálními konflikty, které toho navzdory zdánlivé nepodobnosti mají poměrně hodně společného.

Jedním z nenápadných faktorů, které mají velkou část aktuálního neklidu na svědomí, je podle Brzezińského relativně nedávný prudký rozvoj komunikačních možností a technologií, v čele se sociálními sítěmi. Právě ty stály mimo jiné na počátku arabského jara, s jehož důsledky se některé státy, například Sýrie a Libye, vypořádávají dodnes, a výraznou měrou přispěly i k útěku dnes již bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče z Kyjeva a koordinaci následných aktivit proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Jak navíc upozorňuje Richard Haas z nezávislého think tanku Council on Foreign Relations, rizika plynoucí ze současných ozbrojených konfliktů i politických roztržek jsou mnohem větší, než se obecně míní. V případě arabských států Blízkého východu se společné protesty proti autokratickým diktátorům změnily v nefalšovanou náboženskou válku šíitů proti sunnitům, což lze podle Haase nejlépe přirovnat k třicetileté válce, ve které proti sobě v první polovině 17. století stanuly znesvářené tábory katolíků a protestantů, jejichž boje srazily Evropu na dlouhou dobu na kolena.

Absence světové autority

Nejde ale jen o samotné boje mezi dvěma základními větvemi islámu, ukrajinskými vojáky a východoukrajinským separatisty či izraelskou armádou a palestinskými radikály z hnutí Hamás. Velkým problémem je zejména to, že se v dnešním světě nenajde prakticky nikdo, kdo by v případě potřeby dokázal situaci kdekoli na světě rychle uklidnit a v regionech ohrožených pádem do totálního bezvládí znovu nastolit pořádek.

Spojené státy americké, které donedávna platily za posledního garanta světového míru, si v Iráku i Afghánistánu vylámaly zuby a je takřka jisté, že se v příštích několika letech, či možná dokonce desetiletích budou držet hodně zpátky. Další neúspěch by totiž pro jejich pověst vojensky a politicky nejvyspělejšího státu světa mohl znamenat fatální ránu, což Washington nemůže za žádnou cenu dopustit.

"Svět je při současném rozložení politických a vojenských sil odsouzen ke zmítání se v nikdy nekončícím chaosu," varoval dále v rozhovoru pro Foreign Policy Brzeziński. Již dávno totiž podle něj neplatí, že velkým armádám stačí k poražení nebezpečného protivníka několik málo dnů či týdnů. Islámští fundamentalisté, kteří v Iráku, Afghánistánu a Sýrii denně terorizují zahraniční pracovníky i řadové občany, jsou kvůli své strategii boje takřka neporazitelní, separatisté na východě Ukrajiny jsou navzdory předstíranému nechápavému pohledu Ruska vybaveni nejmodernějšími vojenskými technologiemi a palestinští radikálové v pásmu Gazy se ze svých tunelových systémů vybudovaných pod podlahami nemocnic, škol a mešit izraelským vojákům jen škodolibě smějí.

Taktika vojenského i politického boje se od dob pouhých 38 minut trvajícího anglo-zanzibarského konfliktu, který se do učebnic dějepisu v roce 1896 zapsal jako nejkratší válka v dějinách, zásadním způsobem změnila a konvenční vyjednávací a bojové strategie nemají v boji za mír a politickou stabilitu příliš mnoho šancí na úspěch. Život v chaosu se tak podle všeho skutečně stává novým standardem, na nějž si budeme muset začít zvykat.

Zdroj: Los Angeles Times