James Knightley (ING): Ameriku by mohla překvapit inflace, Evropu zima bez plynu

Skotové se většinově vyjádřili pro celistvost Spojeného království. Jeden ze strašáků globálního oživení, o němž se hodně mluvilo, je tedy pryč. Co radíte sledovat nyní?

Rizik je stále hodně. Například ukrajinsko-ruská krize je bezesporu hodně problematický příběh. Jednou z velice špatných variant, ač stále ne nejhorší, je to, že dojde k přerušení dodávek plynu. Následoval by výrazný nárůst cen plynu a energií obecně v Evropě. To by bylo nepříznivé pro domácnosti, které by platily více za provoz, takže by zřejmě méně utrácely za ostatní zboží a služby. To by mohlo vykolejit nastartované oživení ekonomiky EU.

Může být globální oživení ohroženo také současným děním v Iráku a na Blízkém a Středním východě obecně?

Určitě je potřeba sledovat vývoj v tomto regionu. Otázkou je, co se stane s ropou, s těžbou a s dodávkami. Nicméně geopolitika, i když je v pomyslném žebříčku možných potíží hodně vysoko, není tím jediným, co může investorům zkomplikovat život. Otazníky se stále vznášejí také nad dalším postupem velkých centrálních bank. Zmínil bych zejména úrokové sazby, respektive možnost jejich zvýšení ze strany Fedu. Až se k tomuto kroku tamní bankéři odhodlají, podaří se jim provést jej optimálně, tedy ani příliš rychle, ale ani příliš pomalu? Na to nyní nikdo nezná odpověď.

Vraťme se ještě k Ukrajině. Nedávno EU oznámila další sankce vůči Rusku. Může to poškodit i ekonomiku EU? Mohlo by ji to časem zadusit, jak někteří politici tvrdí?

Obchod s Ruskem je důležitý, je s ním ale spojena jen celkem malá porce evropské hospodářské aktivity; jde o pár procentních bodů, v případě některých zemí o něco málo více. Například pobaltské ekonomiky jsou ve velkém ohrožení, protože jsou na Rusko nejvíce navázané. Taková Velká Británie s Ruskem v podstatě neobchoduje. Záleží tedy na zemi od země, ale pokud jde o oživení západoevropské ekonomiky jako celek, tak velký problém by to být neměl. Jde spíše o nejistotu způsobenou celým konfliktem, například právě ohledně budoucích dodávek plynu. Proto se také sankce plynu zatím příliš nedotkly.

Jak na tom tedy nyní evropská ekonomika je? Pokračuje oživení, nebo se začíná zadrhávat, jak by naznačovaly některé statistiky?

Stále doufáme, že poslední stimul ze strany ECB evropskou ekonomiku popožene. Jisté povzbudivé signály tu jsou. Zmínil bych zejména celkem výrazné oslabení eura, které by mělo vylepšit konkurenceschopnost Evropanů na mezinárodních trzích. Společně s tím by se mělo potvrdit, že uvolňování měnové politiky zajistí nižší úročení půjček od bank. A do třetice, pokud se udrží současná důvěra (nebo se ještě zlepší), měla by se také vylepšit dostupnost kreditu, což by znamenalo, že uvidíme v systému více peněz, více investic. To by byla dobrá zpráva.

Co se dalšího vývoje v Evropě týče, jste tedy mírní optimisté?

Dostavila se stabilizace a důvěra. Nyní je tu jistý předpoklad, že by stimul ECB mohl zajistit solidní růst. Stále věříme, že se dočkáme postupného ozdravení. Nebude ale rychlé, i proto, že je zde protivítr v podobě strukturálních problémů, jako je cena práce a náklady spojené s podnikáním v Evropě obecně. Spoustu věcí je ještě potřeba vyřešit. To, co dělá ECB, nicméně podle mě zvyšuje pravděpodobnost, že se Evropa v roce 2015 dočká výraznějšího růstu.

Spojené státy poměrně slušný růst již hlásí, růst stojící na robustních základech. Opomeneme-li utahování měnové politiky, může ho něco ohrozit?

Ano, USA vypadají dobře. Potvrzuje to mnoho ekonomických indikátorů, tvrdých i měkkých. Průzkumy důvěry, například ISM, dosahují až fenomenálně vysokých úrovní, HDP ve druhém čtvrtletí se dostal zpět na růstovou trajektorii a situace na trhu práce se také zlepšuje. Dění ve Spojených státech vnímám optimisticky. Doporučoval bych přitom sledovat inflaci, která nyní nezpůsobuje nijak velké trable, ale podle mě může začít růst agresivněji, než mnozí analytici předpovídají.