Euro vs. dolar: Oslabení evropské měny potěší na obou březích Atlantiku (anketa)

Euro vůči dolaru čeká další oslabení, cesta ke dnu ale nemusí být jednosměrná. Vyplývá to z naší ankety mezi domácími a zahraničními experty. Faktorů, které společně s protichůdnými záměry ECB a Fedu budou hýbat měnovým párem EUR/USD, je přitom podle respondentů mnoho, od krize na Ukrajině po možnou dýchavičnost americké ekonomiky. Investoři tak budou mít šanci hodně vydělat i ztratit.
James Knightley (ING): Ve velkém sázíme na to, že euro proti dolaru nadále bude oslabovat. To platí v podstatě o několika příštích letech. Jedním z důvodů jsou úrokové sazby – v Evropě jsou negativní depozitní sazby, navíc se tu provádí kvantitativní uvolňování. Naopak ve Spojených státech QE končí a příští rok se začnou sazby zvyšovat. Z těchto změn měnových politik bude těžit dolar. Proti euru se začínají na trhu objevovat spekulativní sázky, což znamená, že se k němu investoři otáčejí zády. A v neposlední řadě důvěru v sílu eura ztrácejí i centrální bankéři a správci peněz. Proto si myslíme, že se euro během příštích zhruba 18 měsíců začne tlačit na úroveň 1,10 EUR/USD. Euro již ztratilo, ale podle nás ještě poměrně dost oslabí.
František Bostl (Colosseum): EUR/USD je nyní těžce vyprodaný, ale to ještě neznamená doporučení k nákupu. Jen si v kontextu vývoje za posledních pár týdnů nemyslím, že má pár šanci pohybovat se nad hladinou 1,28, kterou testuje. Naráží totiž na příliš silnou rezistenci. Proto jsem ohledně EUR/USD krátkodobě skeptický a myslím si, že se spíše vydá zpět k 1,2500 a níže. Ve střednědobém výhledu pak bude dolar podle mého názoru nadále posilovat. ECB v tuto chvíli nemá důvod udržovat euro silné, ba právě naopak. Otázkou do konce roku tedy je, jakým způsobem se ke své monetární politice postaví Fed. Věřím, že americká ekonomika aktuálně není stabilizovaná, takže se vším geopolitickým pnutím okolo není vůbec jisté, zda se Fed bude nadále krotit ve svých prorůstových opatřeních a začne zvedat úrokové sazby. Kolem EUR/USD je tedy mnoho neznámých, a proto do konce roku očekávám zvýšenou volatilitu v rozmezí 1,2000 až 1,2800 bez jasného směru.
Miroslav Novák (AKCENTA): Na horizontu jednoho měsíce vidím prostor pro mírné zisky společné evropské měny až k hladině 1,30 EUR/USD. Na delším časovém horizontu, tedy tří, šesti a dvanácti měsíců, však věřím dalšímu posilování amerického dolaru. Na začátku příštího roku předpokládám průměrný kurz v blízkosti hladiny 1,25 EUR/USD, v polovině příštího roku kolem hladiny 1,20 a to samé čekám i na ročním horizontu. Důvody předpokládaného vývoje? Zmíním jediný, ten nejdůležitější – divergence měnových politik v USA a v eurozóně. Poslední zasedání ECB totiž jednoznačně ukázala, že Draghiho družina myslí snahy o navýšení své bilance zcela vážně, v případě potřeby je ochotna jít výrazně nad rámec standardní měnové politiky, pokud tedy v současnosti nějaké standardy ještě vůbec existují.
Miroslav Plojhar (Česká spořitelna): Eurodolar se po dlouhém přešlapování rozběhl. Za dva měsíce do rozjetého vlaku naskočilo hodně lidí. Korekce rozsáhlých pozic je asi namístě, ale prostor pro delší posílení dolaru rozhodně je. O zvyšování sazeb v USA se hodně mluví, ale není to příliš započítáno v úrokových trzích. Až růst sazeb skutečně nastane, bude to pro trhy pořádná rozbuška. Myslím si, že EUR/USD bude jako na horské dráze, což znamená příležitost hodně vydělat, ale i hodně ztratit.
Petr Gapko (GE Money Bank): Základním důvodem, proč by měl dolar v krátko- až střednědobém výhledu posilovat, je rozdíl ve fázi cyklu měnové politiky. Zatímco ve Spojených státech dochází k omezování kvantitativního uvolňování a předpokládá se, že v příštím roce začne Fed dokonce se zvyšováním sazeb, ECB zatím objem peněz, který nalévá do ekonomiky, zvyšuje. Tím dochází k tlakům na oslabení eura. Rozdílnost ve fázi měnových cyklů je přitom dána tím, že se americké ekonomice daří, zatímco ta evropská stále čelí spoustě rizik. Jedním z nich je stále dýmající krize na Ukrajině, která má dopady jak na ruskou, tak evropskou ekonomiku. Dalším je vnitřní ekonomická nestabilita některých zemí, například Francie a Itálie. Navíc už i u Německa pozorujeme, že se nervozita zhmotňuje a působí hospodářství škody. V následujících měsících tak nevidím důvod, proč by na tom mělo být euro lépe. Ten se najde až v horizontu několika let, kdy se úrokový diferenciál začne zmenšovat s tím, jak i ECB začne utahovat měnové politiky.
Manuela d'Onofrio (UniCredit): Zhruba od loňského jara je náš pohled na dolar příznivější. Věříme v jeho posilování, protože eurozóna začala ztrácet momentum. To totiž znamená, že by Evropská centrální banka měla začít dělat více. Americký dolar tak opravdu nejspíše posílí. Evropská centrální banka rozšíří svoji rozvahu, zatímco Fed v roce 2015 bude muset začít normalizovat výši úrokových sazeb. V této souvislosti je jistě dobré připomenout, že se silnější dolar bude určitě eurozóně hodit, protože podpoří evropské exportéry, ale zároveň se bude hodit také Fedu. Silnější dolar totiž svým způsobem oslabí tlak, který je na banku právě kvůli nutnosti normalizovat sazby vyvíjen. Řekla bych tak, že je to z pohledu Evropské centrální banky i Fedu rozumný kompromis.