Evropské QE v kontextu: Jak na něm vydělat? A donutí ČNB zatáhnout za měnovou brzdu?

Kvantitativní uvolňování v Evropě se rozběhlo. Jak na něm (ne)vydělat?

Aleš Tůma (Partners): Ať už si o kvantitativním uvolňování myslíme cokoli, americká zkušenost ukázala, že jsou to steroidy pro akciový trh. Takže asi nejjednodušší je držet evropské akcie, byť nevypadají nejlevněji. Odvážní spekulanti si mohou koupit nějaký ten toxický dluhopis. Kdo by si byl pomyslel, že výnos 10letého italského dluhopisu, který byl před zhruba čtyřmi lety nad 7 %, klesne k 1 %. A ani to zřejmě není dno, což je hezká ilustrace efektů QE. Deklarovaným cílem je zabránit "zlé" deflaci, ale v praxi taková opatření hlavně pomáhají udržet nad vodou nesolventní dlužníky.

Filip Fyrbach (GE Money Bank): Do fondů, které kupují evropské akcie, přiteklo v poslední době rekordní množství peněz. K tomu vedly pokles kurzu eura, růst rizikového apetitu směrem k akciím při mizivých výnosech dluhopisů a podmínky na ostatních trzích. QE navíc riziko z trhů částečně vysává, rizikovější instrumenty získávají na atraktivitě. Pro běžnějšího investora podle mě dává v tuto chvíli smysl zaměřit se na akcie exportně orientovaných evropských firem, kterým slabé euro může pomoci nejvíce.

Vladimír Vávra (Wood & Company): ECB má kontrolu nad tím, kolik peněz bude uvolňovat do oběhu, bohužel ale již není v její moci ovlivnit, kde prostředky "skončí". Jsem prozatím skeptický ohledně toho, že by QE pomohlo zlepšit reálné ekonomické veličiny v periferních částech eurozóny (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálie). Volná likvidita zřejmě bude nadále vyhledávat převážně bezpečné přístavy. Dokážu si představit, že část prostředků může dále živit boom cen aktiv v USA, Asii či Spojeném království. Mezi evropskými trhy za klidný přístav považuji Polsko, a to díky nadprůměrnému růstu ekonomiky (letos odhad růstu HDP +3,3 %), relativně nízkému vládnímu zadlužení (57 % HDP), stabilní měně a zajímavému dividendovému výnosu tamního akciového trhu.

Helena Horská (Raiffeisenbank): V souvislosti s QE by se měla vyplatit sázka na exportně orientované evropské firmy. Možnost také nabízí předpokládané zúžení spreadu výnosů italských, portugalských, irských a španělských dluhopisů vůči německým.

Miroslav Novák (AKCENTA CZ): Oznámení kvantitativního uvolňování se již promítlo a určitě ještě promítne do cen v různých třídách aktiv. Na dluhopisovém trhu QE výrazně prospělo jihoevropským zemím, kde došlo k výraznému poklesu výnosů. Nejvíce bych se však zaměřil na akciový trh. QE určitě prospěje většině bankovních titulů a rovněž společnostem, které vyvážejí produkty mimo eurozónu a které budou těžit z oslabení evropské měny. Celkově bychom však měli být svědky růstu většiny evropských akciových trhů.

Donutí ECB Českou národní banku k nějaké úpravě měnové politiky?

Aleš Tůma: Nemyslím si, že by ČNB nějak radikálně měnila směr. Na druhou stranu by mě další intervence proti kurzu koruny vůči euru nepřekvapila. Dnes vlastně už člověka nemůže překvapit nic, žijeme v době "neortodoxní měnové politiky".

Filip Fyrbach: Koruna píše zajímavý příběh. Není tomu tak dávno, kdy trh spekuloval na posunutí intervenční hranice vzhůru (ale při kurzu podstatně slabším, než je ten aktuální). Nezřídka se objevovaly předpovědi, které koruně věštily oslabení na 30 EUR/CZK. Nyní je situace jiná a podle mého názoru se postupně uklidní. Každopádně platí, že čím blíže je EUR/CZK hladině 27, tím se pravděpodobnost intervencí či posunutí hlídané úrovně zvyšuje. Situace na trzích ale nikdy není černobílá a je ji potřeba posuzovat z více úhlů pohledu. Kromě toho zřejmě opadne zahraniční zájem o české dluhopisy, jejichž výnos v případě kratších splatností klesal, což by poptávku po koruně mohlo lehce omezit.

Vladimír Vávra: Uspokojivý vývoj makroekonomických veličin prozatím ČNB nenutí k akci. Je více než pravděpodobné, že v případě ataku na hranici 27 EUR/CZK ČNB opět uvidíme intervenovat na trhu. K posunutí intervenčního pásma zatím nevidím důvod. Velkou neznámou je konec mandátu stávajícího guvernéra Miroslava Singera, respektive spekulace o nominaci jeho více "proprezidentského" nástupce.

Helena Horská: Slábnoucí euro posouvá korunu k silnějším úrovním, což se začíná nelíbit členům bankovní rady ČNB, kteří se zavázali držet korunu slabší než 27 korun za euro. Jejich čilejší komunikaci směrem k trhu a veřejnosti lze interpretovat jako slovní intervence proti domácí měně. Kdyby nastala situace, že se koruna začne posouvat nebezpečně blízko 27 EUR/CZK, předpokládám, že ČNB vstoupí na trh a začne nakupovat eura. Nemusí k tomu ovšem vůbec dojít, pokud trh tuto reakci předvídá. Pokušení otestovat hladinu, na které se ČNB "ukáže na trhu", nicméně může být pro obchodníky s měnami velmi silné.

Miroslav Novák: Reakci ze strany ČNB na evropské QE neočekávám. Banka bude nadále operovat v intervenčním režimu, a pokud by hrozilo posílení koruny pod 27 EUR/CZK, nemám nejmenší pochybnost o tom, že ČNB zasáhne. V případě slabšího růstu mezd či oslabení nákupního apetitu spotřebitelů lze uvažovat o posunu intervenční hladiny, ale to je případně otázka až na druhou polovinu letošního roku.