Střet ekonomických myšlenkových proudů: Investujte do nemovitostí a inovací. A také chtějte dividendu!

Principy měnové politiky Fedu jsou už tak hluboce zakořeněné v hlavním proudu světových financí, že se zdají být skoro nedotknutelné. Jenže nyní, když americká centrální banka opět odkládá zvýšení úrokových sazeb, investoři po mnoha letech rekordně nízkých úroků začali zpochybňovat samotné základy monetárních teorií současného světa.

Střet dvou ekonomických škol

Na to, co určuje úroveň reálných úrokových sazeb, existují dva odlišné názory, na nichž stojí dva rozdílné ekonomické přístupy. To, který z nich nakonec dostane za pravdu, významně ovlivní výkonnost investičních portfolií s různými strategiemi a různou diverzifikací.

Na jedné straně stojí monetárně ortodoxní přístup, ve Spojených státech reprezentovaný Fedem a jeho guvernéry, kteří věří tomu, že se ekonomický cyklus v USA opět rozjede a sazby se vrátí na takové úrovně, že se inflace dostane na 2 %. Na druhé straně je pak skupina nezávislých ekonomů hájících názor, že nízké sazby způsobuje nedostatek agregované poptávky. Ten má mít kořeny v globálním přebytkem kapitálu, případně přemíře úspor.

Ve světě je přemíra úspor

V současnosti je na světě více zemí s přebytkem úspor než zemí, které by nabízely dostatek investičních příležitostí. S dalším hromaděním úspor tak budou nominální i reálné výnosy nadále klesat. Globální objem úspor dosahuje přibližně 24 % globálního HDP, což po odečtení odpisů z fixního kapitálu (jmění se skládá z fixních aktiv a finančního kapitálu) představuje čisté úspory ve výši 11-12 % HDP. To je mnohem více, než na jaké úrovni se aktuálně pohybuje nominální světový ekonomický růst.

Ve světě, kde až přespříliš kapitálu generuje nízké příjmy, se rozmáhá snaha inkasovat budoucí zisky již dnes. Zhodnocení všech tříd aktiv tak zrychluje a na vysokých úrovních zůstává delší dobu, což může ve výsledku vést ke vzniku investičních bublin. Protože se stírá rozdíl mezi současným a budoucím zhodnocením aktiv, není pro investory největším nebezpečím krátkodobá ztráta kapitálu, ale reinvestiční riziko.

Dominic Rossi investorům s ohledem na všechny zmíněné faktory doporučuje tři investiční strategie.

1. Soustřeďte se na dlouhodobá aktiva

Investoři by neměli hromadit krátkodobé investiční nástroje ve snaze ochránit se před cyklem úrokových sazeb, jenž je neustále opožděný. Místo toho by svá investiční portfolia měli stavět na dlouhodobých aktivech, jako jsou například kapitálové vklady nebo nemovitosti.

2. Soustřeďte se na aktiva s reálnou návratností

S ohledem na reinvestiční rizika se pozornosti investorů budou těšit zejména aktiva, která mohou přispět k znatelnému navýšení reinvestičního tempa v nominálním vyjádření. A jsme opět u nemovitostí nabízejících potenciál zvýšeného příjmu z pronájmu. Druhou možností jsou akcie, z jejichž držení investorům do kapsy plynou dividendy.

3. Soustřeďte se na alfa generátory

V nominálně omezeném prostředí se investoři musejí soustředit na inovativní oblasti ekonomiky, v nichž může dojít k růstu produktivity. Právě tam je potřeba hledat skutečnou návratnost kapitálu a prokazatelnou přidanou hodnotu. V současné době to znamená investovat hlavně do americké ekonomiky a do sektorů provázaných s duševním vlastnictvím. Takovými oblastmi jsou farmaceutický sektor, biotechnologie, vývoj softwaru čí média.

Informace o fondech Fidelity naleznete ZDE.

Zdroj: Fidelity Worldwide Investment