ČNB a spol.: Utahování měnové politiky ve střední Evropě? Hudba budoucnosti
Ekonomika střední Evropy začala po dlouhé době slušně ožívat a v mnoha ohledech se jí daří lépe než hospodářství strukturálně slabé eurozóny. Ani to ale automaticky neznamená, že střední Evropa stojí podobně jako Spojené státy na prahu (dalšího) utahování měnové politiky.
Zemím Visegrádské čtyřky (V4) se v letošním prvním pololetí vedlo nejlépe za dlouhou dobu, když nejmenší mezikvartální růst HDP byl v Maďarsku, a to o 0,8 % a nejnižší meziroční růst byl na Slovensku (téměř o 3 %). Na rozdíl od minulosti, kdy byl růst ekonomik V4 tažen hlavně exportem, je faktorem růstu číslo jedna po dlouhé době poptávka domácností. Maloobchodní tržby bez dopravních prostředků vzrostly v ČR od listopadu 2013 dohromady o 9,3 %, v Maďarsku o 8,5 % a v Polsku o 7,5 %.
Inflace pod cílem
I když se v posledních měsících zvýšila i poptávková složka růstu cen, inflace zůstává hluboko pod cíli centrálních bank. V Maďarsku, kde centrální banka míří na 3% inflaci, se ceny začaly teprve v květnu po více než půl roce zvyšovat, přičemž i banka přiznává, že nečeká uzavření mezery výstupu, tedy ekonomiku, která bude generovat poptávkové inflační tlaky, dříve než v roce 2017. Vzhledem k relativnímu klidu, který vládne na trhu s forintem, a slabému růstu cen dokonce minulý týden centrální banka srazila základní úrokovou sazbu na 1,35 % z 1,5 %.
V Polsku, kde je inflační cíl centrální banky 2,5 %, ceny stále klesají a v ČR se měnově-politická inflace teprve vrátila na úroveň z loňského října (+0,6 %) a nachází se stále 0,4 procentního bodu pod spodní hranicí inflačního pásma ČNB.
Taková je situace. Měnová politika musí být kvůli zpoždění ve své transmisi předvídavá. I tak ale dle mého názoru není kam spěchat, nemá smysl se snažit napodobit americkou centrální banku.
Vzhledem k dlouhodobě protiinflačnímu prostředí v Evropě nelze očekávat, že si země V4 růst cen "dovezou" ze zbytku starého kontinentu. V eurozóně, která je pro ně primárním partnerem, se inflace pohybuje jen lehce nad nulou a její návrat k cíli ECB bude vzhledem k přetrvávající vysoké nezaměstnanosti pomalý.
Posílení měn?
Vedle toho navíc mají Česká republika, Polsko a Maďarsko stále zabudovaný automatický mechanismus, který bude případné inflační tlaky tlumit. V posledních letech se sice neprojevoval, nyní tomu však dle mého názoru bude jinak. Čekám totiž, že s tím, jak tyto ekonomiky budou růst rychleji než strukturálně slabá eurozóna, se dočkáme posilování jejich měn.
Největší potenciál má díky intervenci ČNB z listopadu 2013 česká koruna (fundamentální úroveň je 25,50 EUR/CZK, tržní je o korunu a půl slabší). Nezanedbatelný střednědobý a dlouhodobý potenciál ale mají také polský zlotý a maďarský forint. Sečteno a podtrženo, dalším krokem centrálních bank zemí Visegrádské čtyřky bude, pokud jde o měnovou politiku, její utažení, není to ale téma letošního roku.
