Barter jako přirozené řešení aneb Jak Řekové přežívají krizi

Řezník Thodoris Rusos již nějakou dobu musel odkládat výměnu pneumatik na své dodávce. Krize totiž dolehla na podnikatele a peníze jsou nedostatkovým zbožím. Nakonec ale dostal celou sadu za bezkonkurenční cenu – měsíční dodávku masa. "Za normálních okolností stojí pneumatiky 340 eur, ale peníze nebyly potřeba. Zaplatil jsem masem," říká spokojený Rusos.

I když je to zatím spíše ojedinělý jev, pesimistické vyhlídky vedou k postupnému rozšiřování směnného obchodu v zemi. Neformální barterový obchod, který fungoval již v minulosti a na řeckých ostrovech pomohl přežít mnoha komunitám, zažívá obrození. Grafici vyměňují své práce za olivový olej, účetní poskytují rady za kancelářské potřeby. Oblečení, služby, vybavení, ovoce a zelenina, to vše lze směnit nebo získat bez peněz.

"V Řecku je velký problém s likviditou," připomíná Rusos, který své dodavatele a klienty nachází v aténském on-line barterovém klubu Tradenow, jenž má i svou vlastní měnu tradepoints. "Lidé zjišťují, že je to pro ně výhodnější, protože peníze nejsou snadno dostupné," doplňuje Rusos.

Nejde sice o trvalé řešení řeckých problémů, tyto snahy ale představují příležitost pro Řeky, kteří dopláceli a doplácejí na kapitálové kontroly a nefunkční bankovní systém. A problémy se ještě mohou zhoršovat, protože poslední dohoda Řecka s věřiteli bude vyžadovat další úsporná opatření.

"Stav ekonomiky se stále zhoršuje," říká Janis Deligianis, zakladatel Tradenow. "Kapitálové kontroly byly posledním hřebíčkem do rakve. Lidé musejí najít jiné způsoby obživy a my jim nabízíme jednu z alternativ," doplňuje.

Barter jako cesta k efektivní ekonomice

Většina procesů probíhá ve virtuálním prostředí, kde se setkává poptávka a nabídka. Po zavedení kapitálových kontrol v červnu se přidalo 6 tisíc uživatelů, na vrcholu měla služba 25 tisíc uživatelů. Dokonce i malé a střední podniky, které se ze začátku barterovému obchodu vyhýbaly, protože jej považovaly za neefektivní, se nyní přidávají.

Jeden tradepoint představuje jedno euro a uživatelé mohou obchodovat směnou, nebo za peníze, které pak využijí při nákupu jiného zboží. Kvůli zatraktivnění je možné využívat obě měny najednou.

Moderní on-line systémy barterové obchodování zefektivňují a mohou mít v ekonomice multiplikační efekt, protože pomáhají tvořit poptávku a pracovní příležitosti.

Ne všechny nabídky k obchodu jsou ale seriózní. Jako příklad může posloužit poptávka po kuřeti za jedno CD Madonny. "CD Madonny rozhodně nemá cenu jednoho kuřete," říká Rusos.

Někteří zastánci této metody obchodování tlačí na rozšíření alternativní ekonomiky nejen na boj proti nedostatku likvidity, ale také jako náhradu v případě, že země vystoupí z eurozóny. Nová vláda se sice zavázala udržet v zemi euro, mohou ale nastat další komplikace, pokud Řecko nebude schopné provádět strukturální reformy vyžadované věřiteli. Tyto komunitní systémy by mohly reagovat promptněji než vláda při zavádění drachmy nebo jiné nové měny.

"Řekové jsou si vědomi, že ponechání si evropské měny může mít ničivé následky, například kapitálové kontroly," říká Helen Panagiotopoulosová, výzkumná pracovnice na City University of New York, která studuje řecké barterové systémy. "Existuje zde tlak na společné vytvoření něčeho, co nás spojí, protože budoucnost je nejistá," doplňuje.

Nic není tak růžové, jak se zdá

Dosažení tohoto cíle ale může být herkulovským úkolem. V Řecku se po vypuknutí krize v roce 2010 objevilo mnoho barterových komunit, kterým se podařilo vystrnadit prostředníky a vyděrače, nakonec ale mnoho z nich skončilo kvůli neefektivitě. V některých případech vedlo ke ztroskotání nejasné určení ceny jednotlivých služeb, jindy neexistence pevných pravidel, která by zajistila dodržování dohod mezi jednotlivými stranami.

Zastánci barterových systémů ale tvrdí, že se z chyb dokáží poučit, a snaží se soustředit na důraznější pravidla a dohled.

Dimitris Murulis, web designér na volné noze, založil ve své garáži on-line barterový klub Free Economy, v němž vyžaduje od uživatelů identifikaci a finanční garance. Chce tím předejít případům, kdy lidé dostali zboží bez toho, aby za něj zaplatili nebo dodali zboží ve stejné hodnotě. Sociální aktivista, který je prý poháněn solidaritou vůči Řecku, se setkává se zakladateli jiných systémů, aby zjistil, zda je jeho model životaschopný.

S pouhými 85 členy je Free Economy jen stěží paralelní ekonomikou, ale pro některé lidi znamenal klub prakticky záchranu živobytí. Příkladem je Jorgos Kazianis, zkušený elektrikář, který pracoval na projektech, jako bylo aténské metro, ale od roku 2010 si nebyl schopen najít stabilní práci. Nakonec se spojil s Murulisem, jemuž za virtuální peníze udělal kabeláž garáže, v níž Murulis provozuje Free Economy. Za tyto peníze pak pořídil olivový olej, jídlo a součástky na motorku. Prostřednictvím barterové platformy jej začali kontaktovat další lidé a dnes je každá pátá jeho zakázka realizována prostřednictvím barteru.

"Je to jiné," říká Kazianis. "Mám virtuální peníze na barterovém účtu. Nejlepší na tom je to, že zde nejsou žádné kapitálové kontroly." Bance již nedůvěřuje, takže i když v ní má 400 eur a asi 445 dolarů, na svém barterovém účtu má prostředky v hodnotě 600 eur.

I když pro někoho je barterové obchodování krokem zpět, podle Kazianise jde o přirozený vývoj, který vede ke zmírnění bídy způsobené penězi a členstvím v eurozóně. "Od dávných dob probíhaly transakce prostřednictvím barterů, i když peníze neexistovaly. Penězům ve formě, v jakou se vyvinuly dodnes, nevěřím. Tato krize je vedlejším produktem toho, co se stalo s penězi. Ty jsou v rukou malé skupiny lidí, ostatní jich mají nedostatek," uzavírá smutně Kazianis.

Zdroj: New York Times