Čerpání evropských dotací nabírá další zpoždění. Situaci komplikuje systém, ve kterém se vyřizují žádosti

Reálné čerpání dotací v programovém období 2014 až 2020 lze očekávat až na konci roku 2016. Výzvy z operačních programů již byly vyhlášeny, ale některé z nich pro komplikace se zaváděním nového monitorovacího systému, v němž se nově a povinně musejí dotace vyřizovat, nelze v tuto chvíli ani vyhodnotit. To v praxi znamená opět jen další odsouvání reálného čerpání peněz ze strukturálních fondů. Aktuálně posunul uzávěrku příjmu žádostí o dotace Operační program Rybářství. "Vyšší časová náročnost procesu registrace žádostí o podporu vychází také ze skutečnosti, že došlo k plné elektronizaci příjmu těchto žádostí," zní oficiální vysvětlení Ministerstva zemědělství, které má OP Rybářství na starosti.

Jakkoli dotace pro rybáře nejsou vyřizovány prostřednictvím nového MS2014+, i v tomto případě žadatelům i administrátorům dotací dává další nově zavedený elektronický systém zabrat. Monitorovací systémy přitom provázejí čerpání evropských dotací od začátků, mnohé z nich jsou již zavedené, přesto se v ČR takřka pro každé nové kolo čerpání evropských dotací zavádějí systémy nové, které žadatelům život spíše ztěžují, než ulehčují.

Nejvíce je to cítit u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který je stěžejní pro malé a střední podniky, živnostníky a v omezené míře i velké firmy. U tohoto programu byly kvůli technickým potížím s novým monitorovacím systémem posunuty uzávěrky aktuálních výzev již několikrát, a to o několik měsíců. V praxi to znamená další zpoždění příjmu reálných peněz z evropských dotací žadateli.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu, řídící orgán programu, intenzivně jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj o rychlém odstranění technických dílčích nedostatků MS2014+, aby byl skutečně plně funkční, jak je deklarováno ze strany Ministerstva pro místní rozvoj," říká mluvčí ministerstva Lenka Bernklauová.

Žába na prameni

Ministerstvo pro místní rozvoj je z hlediska čerpání evropských dotací klíčové. Zodpovídá za nový monitorovací systém a nově spravuje i většinu evropských peněz, které jsou vyčleněny na koordinaci čerpání evropských dotací v ČR.

O tom, jak to v současnosti chodí na Ministerstvu pro místní rozvoj, se povídá leccos. Pokud se budeme soustředit na to, co žadatelům o dotace poskytují stránky úřadu, moc se toho nedozvíme. Stránky se zejména soustředí na prezentaci ministryně Karolíny Šlechtové (ročník 1977, původem z Karlových Varů, studia na Západočeské univerzitě v Plzni), která na Ministerstvo pro místní rozvoj přišla z Úřady vlády ČR.

Například: "Vřelého přivítání se Karla Šlechtová dočkala i na Vysočině, odvděčila se pochvalou." Případně: "Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová nezahálí a po včerejší návštěvě Zlínského kraje dnes zamířila do Kraje Vysočina."

Velmi časté jsou obrázky z oficiálních cest do zahraničí. Zpráva ministerstva z 27. října například sděluje: "Ministryně Karla Šlechtová, do jejíž gesce spadá cestovní ruch, osobně přímo na místě prověřila, jak je postaráno o bezpečnost českých turistů v Izraeli."

V momentě, kdy státní úřad informuje o evropských dotacích, informuje takto: "Karla Šlechtová poskytne obcím 450 milionů na územní studie."

Mimo stránky MMR

Zcela jiný obrázek o působení Karly Šlechtové nabízejí zprávy médií, které se dotýkají čerpání dotací. Bouři nevole například vyvolala její nedávná slova v Hospodářských novinách, v nichž oznámila, že chce vyloučit z účasti na výběrových řízeních u dotovaných projektů poradenské firmy. Jako argument sdělila, že "pokud obec platí třeba 500 tisíc za jednu zakázku, tak je to na jídlo na rok do domova seniorů".

Řešení, jak ušetřit na jídlo pro seniory, spočívá ve vypracování podrobného manuálu pro starosty, hejtmany a ředitele nemocnic, jak postupovat při veřejných zakázkách u dotovaných projektů. Každému, kdo je obeznámen s reálnými potřebami žadatelů o evropské dotace, je ale jasné, že pro mnohé z nich bývá asistence poradenských firem při celém procesu vyřízení dotace nezastupitelná. Což nikterak nebrání vypracování manuálu. Docela svévolně však působí údajné nařízení ministryně úředníkům ministerstva, aby neškolili poradenské firmy k novému zákonu o veřejných zakázkách, protože tím brání jedné z legitimních skupin na trhu se evropskými dotacemi ke svobodnému přístupu k informacím, školením či metodikám k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Obdobných kvalit dosahují výkony ministryně Šlechtové i při jejím kontaktu se zástupci ostatních úřadů. Například prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala minulý měsíc na stránkách NKÚ reagoval na lež, které se ministryně dopustila v rozhovoru pro Radiožurnál, když uvedla, že jí neodpověděl na dopis z letošního 27. července, který se týkal celkové výše nedočerpaných evropských dotací v končícím programovém období. Tu NKÚ odhadl na 105 miliard korun. Avšak prezident NKÚ odpověď zaslal prostřednictvím datové schránky. "Paní ministryně by si měla nejdříve udělat pořádek na svém sekretariátu, než začne někoho v médiích obviňovat z nečinnosti. Nezbývá než doufat, že v oblasti čerpání evropských prostředků je větší pořádek než v úřední korespondenci Ministerstva pro místní rozvoj," napsal prezident NKÚ Miloslav Kala.

MS2014+

Samostatnou kapitolou je postoj ministryně v kauze zavádění Monitorovacího systému 2014+, o němž se na veřejnosti pravidelně objevují informace, které nelichotí ani jeho dodavateli, olomoucké softwarové firmě Tesco SW, ani samotnému Ministerstvu pro místní rozvoj. Měsíce neměnné vyjádření MMR o tom, že "systém je funkční", vejde do historie, avšak žadatelům i administrátorům evropských dotací, kteří se s nepřipraveností systému potýkají již několik měsíců, příliš nepomůže.

Důvody k vážným obavám vyvolává i samotná ministryně, která zavedení systému prosazuje takřka od první chvíle, kdy byla prezidentem Milošem Zemanem jmenována do funkce. Férovost zakázky na výběr systému přitom v minulosti zpochybnil Evropskou komisí vyžádaný audit ministerstva financí, jehož závěr zněl, že zakázka, jejíž celková hodnota je necelých 600 milionů korun, je předražená. Audit zmiňuje i podezření na kartelovou dohodu a podvodné jednání při soutěži. Kvůli zakázce na MMR, v sídle firmy Tesco SW i přímo doma u majitelů firmy zasahoval Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. Ministryně přesto závěry auditu bez váhání označila za neprofesionální a spekulativní. Třešničkou na dortu je její esemeska, kterou měla poslat někdejšímu za audit zodpovědnému prvnímu náměstkovi ministerstva financí Lukáši Wagenknechtovi, v níž mu - poté, kdy byl donucen kvůli závěrům auditu z ministerstva financí odejít - napsala: "Už mi nepiš!". "Vyhazov" z ministerstva financí údajně Wagenknechtovi jako první sdělil člen komise hodnotící systém Jan Sixta.

Systém jako podmínka

Jako lichý se jeví častý argument ministryně Šlechtové, že Monitorovací systém 2014+ byl nutnou podmínkou Evropské komise pro čerpání dotací ze strukturálních fondů pro období 2014 až 2020. "Ve všech dohodách o partnerství, které Evropská komise se členskými zeměmi EU uzavřela, je podmínka zavedení elektronického monitorovacího systému ukotvena. To se týká i České republiky, která je odpovědná za způsob řešení a jeho zajištění," uvádí mluvčí Zastoupení Evropské komise v ČR Karolína Kottová.

Toto vyjádření lze vykládat různě, ale plyne z něj, že Evropská komise nepožadovala, aby pro současné programové období vznikl vyloženě nový systém, který nahradí ty stávající, s nimiž žadatelé o dotace již uměli pracovat. U některých z těchto systémů přitom byla rovněž dodavatelem společnost Tesco SW, která v případě současného MS2014+ uzavřela kontrakt s MMR na čtyři roky. A to přesto, že programové období ve svém základním nastavení trvá sedm let, což s největší pravděpodobností bude znamenat, že dojde k prodloužení kontraktu a dalším nákladům.

650 miliard korun

Jak vidno, aktuálních problémů, ale i problémů, jež pocházejí z minulosti, s nimiž se nyní potýká Ministerstvo pro místní rozvoj, je více než dost. Doufejme, že je jen otázkou času, kdy začnou být řešeny, a to s ohledem na co nejrychlejší a nejplynulejší čerpání evropských dotací. Nejde o nic méně než o 650 miliard korun, které budou formou dotací i zvýhodněných finančních nástrojů v následujících letech rozděleny mezi příjemce podpory z evropských fondů.

Vzhledem k dnes již v podstatě jistému více než dvouletému zpoždění v čerpání reálných peněz z evropských fondů v aktuálním programovém období je však možné, že stejně jako v právě končícím programovém období tyto peníze nebudou rozděleny všechny. A to z toho důvodu, že systém čerpání evropských dotací není tak funkční, jak by měl.