Mark Mobius o Číně: Od komodit ke rtěnkám

Hodně se mluví o tom, že jsou ceny ropy na mnohaletých minimech právě kvůli zpomalování ekonomického růstu Číny. Vliv zpráv, které přicházejí z druhé největší ekonomiky světa na trh s komoditami, je skutečně velký.

V úterý Čína oznámila silná čísla o dovozu ropy, čímž dokázala alespoň na chvíli zvrátit pokračování krvavé lázně z předchozích dnů, kterou na energetickém trhu odstartovalo rozhodnutí OPEC pokračovat v silné produkci ropy. Tuto mírnou rally nicméně brzy poté někteří analytici označili za klasický odraz mrtvé kočky - ceny po krátkém oživení zaznamenaly další pokles k rekordním minimům od finanční krize v roce 2008.

Kdo určuje ceny komodit?

Čínský podíl na světové spotřebě ropy dosahuje "jen" 12 %, tedy ani ne úrovně USA, přesto čínská data dokáží takto hýbat trhy. Co potom čínská poptávka znamená pro další komodity, u nichž země obstarává daleko větší podíl světové spotřeby?

Například její podíl na světové poptávce po obilí byl v roce 2014 kolem 22 % a podíl na spotřebě kovů se ztrojnásobil z 13 % v roce 2000 na 47 % v roce 2014. Čína je důležitým spotřebitelem hliníku, niklu, mědi, zinku, cínu nebo železné rudy.

Růst hrubého domácího produktu Číny zpomaluje vlivem transformace modelu z ekonomiky tažené exportem a investicemi na hospodářství živené primárně domácí spotřebou. Zpomalení by nemělo být žádným překvapením vzhledem k překotnému růstu, kterého si čínská ekonomika užívala posledních několik desetiletí. Dolarová hodnota ekonomiky narostla skutečně významně.

Nabízí se otázka, jak se čínská poptávka po komoditách změní po přechodu na nový ekonomický model. "Myslíme si, že v dlouhodobém horizontu čínská spotřeba energií a kovů spíše poroste, než že by klesala. Důvodem je potřeba zlepšení infrastruktury, která je v Číně stále proti ostatním zemím zaostalá," domnívá se Mark Mobius, portfoliomanažer Franklin Templeton Investments a jeden z největších světových expertů na rozvíjející se trhy. "Udržitelná poptávka bude pravděpodobně tažena pokračující migrací lidí ze zemědělských oblastí do měst. Producentům komodit ale dochází, že tato poptávka nejspíše nenaplní jejich předchozí očekávání, která nadhodnocovala poptávkový růst Číny a ostatních zemí světa."

Klíčové je sledovat čínskou poptávku po železné rudě, protože ta je důležitou surovinou pro produkci oceli, jež je zase nezbytná pro rozvoj infrastruktury. V současnosti má Čína 50% podíl na světové produkci surové oceli. "Očekáváme, že tento podíl klesne s tím, jak Čína přejde na model ekonomiky méně závislé na investicích do infrastruktury," vysvětluje Mark Mobius a doplňuje, že mezitím vstupují do éry velkého rozvoje infrastruktury jiné země, například Indie. "V každém případě je Čína aktuálně na trhu se železnou rudou tak vlivná, že je světová základní cena kovu - kotovaná v Japonsku - nyní určována na základě ceny doručení rudy do čínských přístavů."

Expandující produkce oceli a smog nad Pekingem

Problém temných mraků nad Pekingem je pro Čínu stále palčivějším tématem. Premiér Li Kche-čchiang slíbil, že bude hledat řešení, která by napomohla zlepšení ovzduší v metropoli. Ta zahrnují mimo jiné přísnější sankce pro ty, kdo porušují zákony o ekologii nebo se jinak vyhýbají regulaci.

"Oslavy v Pekingu spojené se 70. výročím konce druhé světové války začátkem září znamenaly uzavření oceláren v regionu a zastavení stavebních prací ve snaze snížit znečištění ovzduší alespoň během konání těchto událostí," říká Mobius. Vláda navíc přijala politická opatření k tomu, aby se vypořádala s nadbytečnými kapacitami v ocelářském průmyslu. Část produkce přesunula z provincie Che-pej (zodpovědné za většinu smogu v Pekingu) do pobřežních oblastí. V Číně by se také mělo začít více oceli recyklovat, což by mohlo mít dopad na dlouhodobé trendy produkce, znečištění ovzduší i vývoj cen komodity.

"I když nedokážeme předpovědět, kam se zítra vydají ceny komodit, již dnes je jasné, že důsledkem rostoucí role Číny ve spotřebě surovin je přesun centra komoditního tradingu z Londýna nebo New Yorku do Asie. Jedním příkladem za všechny je prodej London Metal Exchange v roce 2012 společnosti Hong Kong Exchanges and Clearing," připomíná Mobius.

Všechno není jen černé

Zatímco obavy ohledně poptávky po komoditách jsou namístě, podle Mobia je možná daleko zajímavějším tématem rozkvět nových odvětví a služeb v Číně. "Náš tým se v Číně poohlíží po potenciálních investičních příležitostech, které jsou taženy změnou spotřebitelských preferencí a trendů vlivem zvyšování příjmů a růstu střední třídy. Některá odvětví v Číně ještě před několika desetiletími neexistovala, ale nyní již ovlivňují celou světovou ekonomiku," říká slavný investor.

Jak v Číně dochází ke stále větší urbanizaci a roste příjem na obyvatele, není divu, že země dohání Spojené státy v různých oblastech spotřeby – například kosmetice.

Roční růst tržeb z prodeje kosmetických produktů v Číně převyšuje globální růst v sektoru a prodeje výrobků z oblasti péče o pokožku v celé Asii by již letos měly představovat téměř polovinu světových tržeb z prodeje kosmetických produktů.

Čínskému trhu s kosmetikou dominují světové značky, lokální firmy mají tedy co dohánět. Zatím má v sektoru dominantní vliv Jižní Korea - čtvrtina její kosmetiky končí právě v Číně. Budoucnost má v Číně podle Mobia ale i řada dalších odvětví, třeba hudební průmysl.

I když se tedy tempo růstu čínského HDP snižuje, nemělo by nás to příliš znepokojovat. Mobius věří, že Čína zůstane silným tahounem světového růstu a udrží si v následujících letech svůj významný vliv.

Zdroj: Franklin Templeton Investments