Poptávka po zlatě v prvním čtvrtletí stoupla o 7 %, růst zájmu o kov táhly centrální banky a ETF
Globální poptávka po zlatě v letošním prvním čtvrtletí podle zprávy Světové rady pro zlato stoupla o 7 % na 1 053,3 tuny. Výrazně nákupy navýšily centrální banky a příliv prostředků zaznamenaly také burzovně obchodované fondy investující do zlata. Mírně naopak klesl zájem o zlaté slitky a mince a slabší byl i zájem o kov pro technologické využití.
Centrální banky v prvním čtvrtletí zvýšily nákupy zlata o 68 % na 145,5 tuny, což je nejvyšší objem za první kvartál od roku 2013. Největším kupcem kovu byla opět ruská centrální banka (55,3 tuny), která dále razantně snižovala podíl americké měny ve svých rezervách.
Čínská centrální banka, která loni v prosinci po 25 měsících obnovila nákupy žlutého kovu, do svých rezerv doplnila v prvním čtvrtletí 33 tun zlata. Své rezervy ale doplnily také centrální banky Turecka (40,1 tuny), Kazachstánu (11,2 tuny), Ekvádoru (10,6 tuny), Kataru (9,4 tuny) nebo Indie (8,4 tuny) a Kolumbie (6,1 tuny).
Poptávka po zlatě ze strany centrálních bank
Podle odhadu konzultantské společnosti Metals Focus v letošním roce nakoupí centrální banky kolem 600 tun zlata. Nákupy, které bankám pomáhají diverzifikovat devizové rezervy v době zvýšené politické nejistoty, signalizují rostoucí důvěru ve zlato.
Poptávka po zlatých špercích se v prvních třech měsících roku meziročně zvýšila o procento na 530,3 tuny. Vyšší byla poptávka v Indii (+5 %), nižší naopak v Číně (-2 %). Ve Spojených státech poptávka vzrostla už devátým čtvrtletím v řadě.
V Indii byl zájem o kov podpořen svatební sezónou a korekcí ceny kovu v lokální měně. Ve Spojených státech byl růst poptávky po zlatých špercích na začátku roku mírně utlumen přerušením financování aktivit federální vlády (shutdownem). V Turecku poptávku po zlatých špercích snížilo oslabování liry, které zvýšilo cenu kovu v této měně.
Turecko - poptávka po zlatých špercích a vývoj ceny zlata v turecké liře
Meziročně nižší byl zájem o zlaté slitky a mince. Globální poptávka po fyzickém investičním zlatě se snížila o 1,4 % na 257,8 tuny, v Číně byla nižší o 8 %, v Indii naopak o 4 % stoupla. Výrazně vyšší byla poptávka po zlatých slitcích a mincích v Íránu, a to kvůli obnovení amerických sankcí, byla ovšem jen zhruba poloviční oproti poptávce v loňském třetím čtvrtletí.
Změna poptávky po zlatých mincích a slitcích
Výrazně vyšší příliv prostředků zaznamenaly v prvních třech měsících roku burzovně obchodované fondy (ETF) investující do zlata. Objem nových investic byl meziročně vyšší o 49 % a dosáhl ekvivalentu 40,3 tuny kovu.
Zájem o zlaté ETF ale v průběhu čtvrtletí kolísal (leden: +71,4 tuny, únor: -32,9 tuny, březen: +1,8 tuny). Růst zájmu o tento typ investice do zlata byl patrný jak v USA, tak v Evropě, mírně klesl v Asii a dalších regionech.
Poptávka po zlatě v technologickém sektoru v prvním čtvrtletí klesla o 3 % na 79,3 tuny. Mírně nižší byl zájem o kov ze strany výrobců elektroniky (-4 %) a o více než 10 % spadl zájem o zubní zlato. Objem zlata pro další průmyslové využití byl meziročně vyšší o 3 %. Pokles poptávky po zlatě pro výrobu elektroniky vysvětluje Světová rada pro zlato hlavně slabší poptávkou spotřebitelů po nových mobilních telefonech.
Světové dodávky zlata na trh se v období od ledna do března nepatrně snížily z 1 153,1 tuny na 1 150 tun. Objem vytěženého zlata se zvýšil o procento na 852,4 tuny, nárůst produkce kovu zaznamenaly Kanada nebo Rusko, pokles naopak Čína, Argentina nebo Indonésie. Objem kovu získaného recyklací byl vyšší o 5 % a dosáhl 287,6 tuny.
Dodávky recyklovaného zlata na trh
Cena zlata se v prvním čtvrtletí příliš nezměnila, leden kov zahajoval na úrovni kolem 1 280 USD za trojskou unci a zakončoval kolem 1 290 USD za trojskou unci. V únoru se nicméně cena zlata dostala až k 1 350 USD za trojskou unci, nejvýše od loňského května.
Zdroj: World Gold Council
