Pasivně aktivní investování jako alternativa pro ty, kdo nechtějí jen slepě lít peníze na trh
Celosvětová hodnota peněz alokovaných na finančních trzích na základě principů pasivního investování loni vyrovnala hodnotu aktivně spravovaných prostředků. Růst obliby indexových a jiných fondů kopírujících celé trhy nebo jejich segmenty je dlouhodobým trendem, ne všichni jsou z toho ale nadšení.
Akcie společnosti Microsoft mají v burzovně obchodovaném fondu SPDR S&P 500 váhu přes sedm procent, zatímco třeba akcie firmy Visa jen asi procento. Jinými slovy, když investujete do SPDR S&P 500 sto dolarů, více než sedm dolarů automaticky vložíte do akcií Microsoftu, zatímco do cenných papírů Visy dáte jen zhruba dolar.
Objem aktivně řízených a pasivních investic, zdroj: potomacfund.com
"Když si investor koupí SPDR S&P 500 nebo jiný burzovně obchodovaný fond založený na některém z hlavních amerických akciových indexů, rozdělí peníze mezi jednotlivé tituly jen podle jejich váhy ve fondu, respektive v podkladovém indexu, ne podle fundamentů. To je důvod, proč David Einhorn z hedgeového fondu Greenlight Capital mluví o zvrácenosti trhu," říká Dan Russo, portfoliomanažer z Potomac Fund Management.
"Stock-picking se vzhledem k základnímu principu pasivního investování, v největší míře zastoupeného právě indexovými fondy, stává stále obtížnějším. Investoři využívající indexové fondy na trzích nehledají skutečnou hodnotu, ale nakupují nejvíce tituly s největší váhou v indexech," upozorňuje Russo.
Dodává nicméně, že i k těmto investičním nástrojům lze přistupovat aktivně a v portfoliu s nimi pracovat podle toho, jaká je aktuální situace na trhu. Investoři se navíc nemusejí omezovat jen na fondy kopírující celé indexy, mohou se zaměřovat na sektorové ETF nebo na fondy investující do akcií podle velikosti tržní kapitalizace firem a podobně. "Říkáme tomu aktivně pasivní nebo pasivně aktivní přístup," uzavírá Dan Russo.
Zdroj: Potomac Fund Management
