Co chceme, co potřebujeme, a co si myslíme, že chceme?

Svádíme celoživotní boj. Máme problém rozlišit potřeby a touhy. Proč nejsme nikdy spokojeni s tím, co už máme, a prahneme neustále po něčem dalším?
Když se nám narodí dítě do garsonky staré třicet let, počítáme s tím, že je to jen přestupní stanice, protože až poroste (dítě, ne garsonka), bude potřebovat více prostoru. Bereme za samozřejmé, že se časem porozhlédneme po domě s velkou zahradou a dvěma koupelnami. Jaké překvapení, když se jednoho dne dáme do řeči se sedmdesátiletým pánem, který bydlí v podobně stísněných podmínkách a který vzpomíná na časy, kdy žil v jedné místnosti s rodiči i se svými čtyřmi sourozenci a všichni byli pyšní na to, že tak slušné bydlení vůbec sehnali.
Moderní doba = konzum? Nemusí tomu tak být
To, čemu dennodenně v otázkách svých osobních financí čelíme, je neustále se rozpínající definice našich domnělých potřeb. Věci, které jsme dříve považovali za luxusní, chápeme jako nezbytnou potřebu, jiné rovnou házíme do starého železa. Před deseti lety neměl mobil každý dospělý. Dnes ho má většina dětí. A nejlépe ten nejnovější a "nejchytřejší".
Když si ujasníte rozdíl mezi potřebami a touhami, můžete se vyhnout řadě konfliktů v rámci rodiny a částečně ochránit své konto. Rozlišit obě kategorie je ovšem v praxi náročné a vyžaduje to pevnou vůli.
Negativním rysem moderního života je neutuchající pocit, že bychom toho měli mít a chtít stále více. Jen málo z nás je spokojeno s tím, co má. Výjimky se však najdou a věřte, že takoví lidé mají mnohem šťastnější život. Ať už jde o technologické výstřelky, přátele, nebo rodinu, měli bychom se naučit rozlišit reálné potřeby a touhy.
- Klíčem k finančnímu štěstí není kupovat si stále více, ale chtít méně.
- Věc, která byla kdysi touhou, se stává potřebou ne kvůli tomu, že by se nějak změnila, ale že se změnilo její vnímání.
- Máte pocit, že nemáte něčeho dost? Tak se zamyslete nad tím, zda to skutečně potřebujete.
- Přiznejte si, nekončí ty krásné drahé hračky, které svým dětem kupujete, po krátké době na půdě v krabici s visačkou "Prodat do bazaru"?
Pokud bychom měli sestavit univerzální seznam se 100 položkami, které běžná rodina dnes skutečně potřebuje, skončí to nejspíš rodinnou roztržkou. Každý vidí své touhy jako potřeby, zatímco u ostatních rodinných příslušníků je hodnotí jako přebytečný luxus. Jak tedy najít správnou rovnováhu mezi potřebami a touhami?
Ráno moudřejší večera
Zapomeňte na seznamy a zkuste jednoduchý trik, známý už pěknou řádku let. Nechte svá rozhodnutí na později. Řekněte si latinskoamerické "mañana" vždy, když budete mít neodkladnou potřebu vyrazit na nákupy.
Až budete brouzdat po internetovém obchodě a virtuální košík během několika minut naplníte "k prasknutí", zavřete prohlížeč a vraťte se na stránky obchodu o několik dní později. S největší pravděpodobností se vám při příští návštěvě stránek naskytne pohled na dříve uložený výběr v košíku. Vsaďte se, že ho s odstupem času zredukujete nejméně na polovinu.
Za těch několik dní totiž zjistíte, že si bez problému vystačíte s tím, co dosud máte, a začnete si věcí (původně připravených na "odvoz do starého železa") více vážit a užívat.
Zdroj: BehaviorGap.com