Síla informací a jejich dopad (nejen) na investování
Mezinárodní měnový fond se zabýval silou informací, tím, jak investoři reagují na zprávy a jak jejich chování ovlivňuje změny v cenách aktiv. A to vše s ohledem na dvě relativně nedávné změny. Zpráva MMF zaujala hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila.
Zmíněnými změnami jsou zvýšení dostupnosti zpráv a informací obecně, druhou pak rostoucí počet zemí, které otevírají své finanční trhy světu.
Experiment proběhl tak, že zprávy byly roztříděné (na základě výskytu určitých slov, například zisky vs. ztráty) na pesimistické a optimistické. Poté byl konstruován news-based sentiment index, který měřil mezi investory náladu a její změny v reakci na zprávy z médií.
Výsledek, ke kterému studie dospěla, není překvapivý. Změny indexu byly spjaty se změnami cen aktiv, a to napříč světem.
Když se nálada zpráv v médiích zhorší, narůstá riziko vyšší volatility
Vedle toho bylo zjištěno, že zahraniční zprávy mají na ceny domácích aktiv větší vliv než zprávy z domácí scény. Lépe řečeno, efekt globálních informací je výraznější a také déletrvající.
Globální zprávy mají větší dopad na ceny aktiv
Ačkoli se MMF zaměřil na lepší stránku věci, když zkoumal efekt pozitivních informací, v současnosti jsme svědky spíše odvrácené strany téže mince. Očekávání horších zítřků má na rozhodování ekonomických subjektů často výrazný vliv, který vede k následnému zhoršení hospodářské aktivity. A finanční trhy nejsou výjimkou.
Zdroj: Česká spořitelna
