Denní glosa: Kraftlever nebude, protekcionismus v Británii ale dále kvete

Kraft Heinz se stáhl. Jeho nabídka byla ve vzduchu 55 hodin a podle všeho byli Američané "překvapeni vehemencí, s níž ji Unilever odmítl", napsal deník The Wall Street Journal.

"Kraft Heinz a Unilever si jeden druhého velice váží," uvedl KH ve svém kulantním popisu věci. "Měli jsme v úmyslu postupovat přátelsky, ale vyšlo najevo, že Unilever o fúzi nemá zájem, takže bude v nejlepším zájmu obou společností, aby pokračovaly v realizaci svých vlastních plánů na vytváření hodnoty."

Čti: "Měla jsem v úmyslu sežrat zajíce přátelsky, ale když vyšlo najevo, že o to nestojí, bude lépe, když on i já půjdeme vlastní cestou," řekla liška.

Až posud je to fajn. Kraft Heinz (kromě fazolí a proslulých 57 druhů kečupu vyrábí třeba sýr Philadelphia) nabídl 143 miliard dolarů, což zní jako hodně peněz kdekomu kromě Unileveru (vyrábí neuvěřitelnou anglickou drožďovou pomazánku Marmite, mýdlo Dove a třeba majonézy a tatarky Hellmann's). Kdyby se Američané byli chtěli pokusit o nepřátelské převzetí přes hlavy managementu, vyšla by je celá legrace o dost dráže.

Ve zprávě o neúspěšných námluvách však trochu zanikla jedna podstatná věc. Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová nařídila regulátorům ihned po zveřejnění nabídky KH, aby se na případnou transakci pořádně, ale opravdu pořádně podívali. Její nechuť k americké nabídce se datuje nejméně do roku 2011, kdy se jako členka čerstvého kabinetu Davida Camerona podílela na zpřísnění pravidel pro fúze a akvizice. Výsledkem změn bylo značné posílení pozice přebíraných firem. Z logiky věci tedy chrání domácí firmy, a to před zahraničními i jinými domácími společnostmi.

Kdyby se totéž stalo ve Francii, byly by noviny plné komentářů o "la dirigisme", tedy o státu, který se nepřístojně montuje do nedotknutelných tržních pravidel. V Londýně to projde jako celkem nevinné regulatorní opatření, hranice mezi jedním a druhým však je opět o něco méně zřetelná.