Skupina ČEZ prodala většinu rumunských aktiv společnosti Macquarie Infrastructure and Real Assets

Prodej zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční firmu, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách ESCO a tradingovou firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.

Exkluzivním poradcem ČEZ při prodeji byl londýnský investiční tým banky Société Générale spolu s českým týmem Komerční banky a rumunským týmem banky BRD - Groupe Société Générale. "Nabídka MIRA byla nejatraktivnější ze všech předložených nabídek, což bylo potvrzeno nezávislým posouzením hodnoty prodávaných společností," uvedla mluvčí.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních podniků chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Na rumunský energetický trh vstoupila skupina ČEZ v roce 2005 koupí distribuční společnosti Electrica Oltenia, která působí v jihozápadní části země. V letech 2008 až 2012 vybudoval ČEZ v Rumunsku v lokalitách Fântânele a Cogealac největší pevninský větrný park v Evropě s instalovaným výkonem 600 megawattů. V roce 2011 navíc zakoupil a zmodernizoval soustavu čtyř přehradních nádrží a malých vodních elektráren Reşita.

MIRA je součástí australské skupiny Macquarie Group, která je celosvětovým poskytovatelem bankovních, finančních a poradenských služeb a správy investičních fondů. MIRA je součástí Macquarie, která spravuje aktiva. Fondu australské banky Macquarie patří od roku 2017 mimo jiné také podíl 31 % ve společnosti EP Infrastructure, což je jedna z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského. Skupina je i akcionářem Českých Radiokomunikací.

Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 % akcií společnosti.

"Odhadujeme, že cena by se měla pohybovat mírně nad jednou miliardou eur. Celou transakci ještě musejí schválit rumunské a evropské úřady. Podle původního plánu měl být kupec vybrán do konce roku, celý proces tak pokračuje ještě o něco rychleji," napsal analytik Milan Lávička z J&T Banky.

"ČEZ ještě musí získat regulatorní schválení, takže dokončení transakce očekáváme v polovině příštího roku. Prodávaná aktiva měla naposledy vlastní jmění 27 miliard Kč (hodnota aktiv 37,1 miliardy Kč) a generovala 3,1 miliardy Kč EBITDA. Prodejní cena dříve spekulovaná v médiích byla mírně nad účetní hodnotou. ČEZ použije část výnosu na snížení dluhu, aby jeho zadlužení vůči zisku EBITDA zůstalo stabilní. Zbytek půjde na investice do české distribuce, obnovitelných zdrojů a do dalšího růstu v energetických službách. Část výnosu by mohla být vyplacena někdy ve druhé polovině příštího roku jako mimořádná dividenda. Odhadujeme, že její výše by realisticky mohla dosáhnout asi 20 Kč na akcii. Pro páteční seanci jde o mírně pozitivní zprávu, i když firma neřekla prodejní cenu," napsal analytik Petr Bártek z České spořitelny.

ČEZ se již stáhl z Albánie, řeší i Polsko, Bulharsko a Turecko

Skupina ČEZ měla v zahraničí velké ambice, kromě Rumunska vstoupila před několika lety také do Albánie, Polska, Bulharska nebo Turecka. Ne všechny projekty mimo ČR ale pro společnost skončily úspěchem.

Albánie

V roce 2009 získal ČEZ za zhruba 102 milionů eur většinový podíl v distribuční společnosti Operatori i Sistemit te Shperndarjes, později přejmenované na CEZ Shpërndarje. V lednu 2013 ale odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora byl dosazen státní administrátor, čímž ČEZ ztratil nad firmou kontrolu a s Albánií zahájil mezinárodní arbitráž. Spor vyřešila dohoda z léta 2014 o tom, že ČEZ získá do roku 2018 v ročních splátkách 100 milionů eur, tedy částku zhruba odpovídající investici. V souvislosti s tím se ČEZ z Albánie stáhl.

Bulharsko

ČEZ do země přišel v roce 2004, kdy koupil tři distribuční firmy za 281,5 milionu eur. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl odejít. Firma dostala například milionové pokuty za údajné zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům institucí, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Ta dosud neskončila.

Už několik let se ČEZ z Bulharska snaží odejít, v roce 2017 třeba prodal černouhelnou elektrárnu Varna u černomořského pobřeží. Prodat se snaží také hlavní aktivity, tedy distributory zásobující asi tři miliony z celkem 7,1 milionu obyvatel země. První pokus z roku 2018 ale nevyšel a dokončen není ani druhý obchod ohlášený loni v červnu, když prodej distribuce nebo obnovitelných zdrojů bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold zablokoval tamní antimonopolní úřad.

Bulharský regulátor loni v říjnu došel k závěru, že nově vzniklá skupina by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a tak transakci zablokoval. Poté, co jeho verdikt zrušil soud, se koncem letošního srpna úřad záměrem společnosti ČEZ prodat majetek za 335 milionů eur začal zabývat znovu.

Polsko

V lednu 2006 ČEZ získal většinové podíly v jihopolských černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho, které patřily americké PSEG. Později získal ČEZ v obou společnostech 100% podíl. V roce 2011 vstoupil i do developera větrných parků Eco - Wind Construction. Později založil také firmu ČEZ ESCO, do které včlenil podniky zajišťující dodávky komodit, energetické audity, energetické poradenství nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalací fotovoltaických elektráren.

V souladu s loni schváleným plánem prodeje části zahraničních aktiv našly v Polsku letos nové majitele dva projekty větrných elektráren, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává ČEZ do konce roku. Letos v září česká energetická firma začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách ESCO si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.

Turecko

Skupina ČEZ zahájila své podnikání v Turecku v roce 2008 podpisem dohody o strategické spolupráci s tamní společností Akkök. Portfoliu dominují vodní a paroplynové elektrárny, které doplňují elektrárny větrné. Koncem srpna 2014 zahájila ostrý provoz nová paroplynová elektrárna Egemer v jihovýchodním Turecku o instalovaném výkonu 904 MW, která tvoří zhruba tři čtvrtiny výkonu všech tureckých zdrojů s účastí ČEZ. Česká firma má s tureckým partnerem také distributora, který působí v průmyslové severozápadní provincii Sakarya. Elektřinu dodává zhruba 1,3 milionu zákazníků. Také turecká aktiva plánuje ČEZ podle loňského rozhodnutí valné hromady prodat.

Zdroj: ČTK