Vyostřená geopolitická situace v prvním čtvrtletí podpořila zájem o zlaté ETF, celková poptávka po žlutém kovu vyskočila o více než třetinu

Burzovně obchodované fondy (ETF) investující do zlata zaznamenaly nejvýraznější příliv prostředků od třetího čtvrtletí 2020. Celkový objem komodity držené burzovně obchodovanými fondy se meziročně zvýšil o 269 tun, příliv prostředků tedy s přehledem přebil jejich odliv z roku 2021, který za 12 měsíců dosáhl ekvivalentu 174 tun.

Poptávka po zlatých mincích a slitcích dosáhla v prvních třech měsících letošního roku 282 tun. Proti prvnímu čtvrtletí 2021 tak byla o pětinu nižší, stále ale jde o výsledek o 11 % vyšší, než je pětiletý kvartální průměr. Pokles poptávky v této oblasti Světová rada pro zlato vysvětluje koronavirovými lockdowny v Číně a vysokými cenami kovu v Turecku v místní měně.

Poptávka po zlatých špercích a mincích byla meziročně nižší o sedm procent, když dosáhla 474 tun. Za poklesem stála zejména slabá poptávka v Číně a Indii. Koronavirové uzávěry v Číně navíc podle organizace budou zájem o šperky, ale i mince a slitky v zemi brzdit i v dalších měsících.

Centrální banky do svých sejfů v prvním kvartálu přidaly 84 tun kovu. Proti předchozímu čtvrtletí se tak čisté nákupy měnových autorit zhruba zdvojnásobily, proti prvnímu čtvrtletí 2021 nicméně o 29 % spadly.

Poptávka po kovu ze strany technologického sektoru pak byla v rámci prvního čtvrtletí nejvyšší od roku 2018. Dosáhla 82 tun, přičemž podpořena byla hlavně zájmem výrobců elektroniky.

Produkce zlata z těžby v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o tři procenta na 856 tun. V Číně se těžba vrátila takřka k normálu po omezeních souvisejících s posilováním bezpečnosti v dolech. Objem dodávek recyklované komodity meziročně vyskočil o 15 % na 310 tun, což v rámci prvních kvartálů představuje šestileté maximum.