Koruna jako z učebnice

Přes letošní zvýšení kurzové volatility, které může být na obtíž exportně orientovaným podnikům, kurz koruny působí stabilizačně a v podstatě učebnicově, což mimo jiné zdůrazňují i domácí centrální bankéři.

Finanční trhy obecně mají tu vlastnost, že předbíhají reálný ekonomický vývoj, zároveň ale mají tendenci přestřelovat. A devizové trhy, v tomto případě kurz koruny vůči euru, nejsou výjimkou.

Letošní kurzové pohyby lze dát jednoznačně do souvislosti s pandemií covidu-19. Tím, že aktuálně zažíváme druhou vlnu, můžeme porovnávat s tou první, které jsme byli svědky na jaře. A z kurzového hlediska o zásadní rozdíl nejde.

Nejvýraznější oslabení zaznamenala česká měna v průběhu března, a vpředhledícně tak přispěla svým dílem k žádoucímu uvolnění měnových podmínek, přestože z pohledu ekonomické aktivity byl nejhorším měsícem duben.

Podzim pak přinesl v podstatě obdobný výsledek – nejvýraznější oslabení zaznamenala česká koruna v průběhu září, i když je naprosto zřejmé, že z ekonomického pohledu přinesou nejhorší čísla říjen a listopad.

Pokud se dramaticky nezhorší vnější prostředí, je nejvýznamnější oslabení koruny v rámci druhé pandemické vlny za námi. Posílení tuzemské měny v posledních dvou týdnech vůči euru o téměř jednu korunu ale bylo opravdu razantní a z krátkodobějšího pohledu jsou současné úrovně okolo 26,50 EUR/CZK podle nás neudržitelné. V dlouhodobějším výhledu s přesahem do roku 2021 má však koruna stále prostor posilovat (pokud na jaře nedorazí třetí vlna pandemie).

_{Autorem textu pro Hospodářské noviny z 10. listopadu 2020 je hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.}

Zdroj: Hospodářské noviny