Česko jako nejzranitelnější ekonomika (nejen) střední Evropy?
OECD nevěští Česku nic pěkného. Podle červnového výhledu této organizace bude Česko patřit do pětice koronavirovou recesí nejpostiženějších ekonomik na světě. Dopad do HDP v roce 2020 má být podle OECD viditelně vyšší než u dalších zemí v regionu, zejména Polska a Maďarska. Proč?
Již vývoj HDP v prvním kvartálu jako kdyby dával OECD za pravdu. Zatímco v Česku poklesla ekonomika mezikvartálně o 3,3 %, v Polsku a v Maďarsku o poznání méně (shodně o 0,4 %). To ale ještě nic neznamená. Je potřeba vzít v potaz, že Česko zavádělo přísná opatření jako uzavírky obchodů, restaurací a hranic daleko rychleji a většina z nich platila již v březnu, tedy během prvního kvartálu.
Jiné tempo boje s koronavirem
Index "přísnosti opatření" (podle univerzity v Oxfordu) byl na konci března v Česku v rámci regionu nejvýše. A to se nejvíce podepsalo zejména na investicích, které u nás spadly bezmála o 10 %, zatímco v Polsku a Maďarsku o necelé procento.
To se ale ve druhém kvartálu pravděpodobně (z)mění, neboť rychle přijímaná karanténní opatření v průběhu března dovolila Česku během druhého čtvrtletí od tvrdých opatření rychleji ustupovat. I proto je pravděpodobné, že se středoevropský peloton do poloviny roku částečně srovná.
Proč hůře?
Proč by tedy na tom celkově Česko mělo být hůře? Při srovnání s Polskem půjde zejména o to, jak se která země vypořádá s druhou fází krize. Zatímco karanténní opatření v první fázi nejvíce ohrožují odvětví služeb, po jejich uvolnění se musejí ekonomiky vypořádat se slabou poptávkou. A to si vybere největší daň v průmyslu a ve stavebnictví.
Otevřenější a průmyslovější ekonomiky, jako je Česko, mohou mít proto ve fázi oživení větší potíže než uzavřenější (anebo méně průmyslové). V ČR a na Slovensku má navíc větší podíl na tvorbě HDP automobilový průmysl, který nehledě na koronavirovou krizi prochází složitou strukturální proměnou. I proto varování OECD (bohužel) mají opodstatnění.
Aktuality
