Psychologie a strategie v investování: Od FOMO k JOMO a zase zpátky

Když trh roste a vy nemáte zainvestováno, dostavuje se první zmíněný, tedy efekt FOMO. Když naopak ceny klesají a vy jste stihli prodat, máte důvod k radosti (vtip je právě v tom, zda jste zvládli prodat, když byl trh nahoře). Oba efekty ale svorně připomínají, jak nesnadně může investování působit.

Radost i obavy souvisejí s nejistotou ohledně toho, jak se bude situace na trzích vyvíjet. To je moment, ve kterém nastupuje sebevědomí (možná lépe řečeno sebeuvědomění) konkrétního investora. S nejistotou se totiž potýkají všichni od Warrena Buffetta s týmem manažerů a desítkami miliard kapitálu po čerstvě plnoletého fandu nejnovějších tokenů vyzbrojeného jedinou mobilní aplikací s pár tisíci korun.

Uvědomit si tuto nejistotu a naučit se ní pracovat je zásadní. Lépe se pak spí a každodenně funguje. A v investování ještě nebylo ze strategického hlediska vynalezeno lepší řešení, než je stanovení si investičního plánu a strategie a jejich následné dodržení bez ohledu na to, v jaké fázi svého kyvu je právě tržní houpačka.

Když investujete podle rozumně stanoveného plánu (odpovídajícího vašim finančním plánům, ochotě riskovat, délce investičního horizontu a tak dále), může (a mělo by) vám být jedno, co na burzách vyvádějí ostatní. V době poklesu cen na trzích má smysl investovat, protože nakupujete levněji, a ani v období růstu nebývá rozumné nechávat peníze tlít "v matraci" a čekat, až je okouše inflace (a stačí i daleko mírnější míra znehodnocování peněz, než s jakou se potýkáme v současnosti).

Je jistě báječné prodat na vrcholu cenové bubliny a nakoupit až v momentu, kdy ceny dosednou na dno. Vyprávět by o tom mohli všichni veleúspěšní investoři, kterým se to opakovaně daří, jež se podařilo vměstnat na následující obrázek.

(Nám) všem ostatním zbývají ty méně úspěšné postupy, na obrázku ilustrativně zobrazené jako černé tečky. Ano, je jich hodně.