Umělá inteligence v investování? Pomůže, ale člověka nenahradí
V posledních letech jsme svědky rozmachu umělé inteligence (AI), který se logicky nevyhýbá ani finančnímu sektoru. Mluví se o tom, že by se AI mohla stát revolučním nástrojem, který změní pravidla hry na kapitálových trzích. Jak ukazuje nedávná studie GLS University, stále více investorů při rozhodování o svých financích důvěřuje algoritmům. AI ale znamená nejen nové příležitosti a možnosti, ale také výzvy a hrozby, které je potřeba důkladně analyzovat.
Nepopíratelnou výhodou AI (nejen ve finančním sektoru) je rychlost a preciznost zpracování dat, cena a schopnost neustálé činnosti. Umělá inteligence dokáže zanalyzovat obrovské objemy dat v reálném čase a identifikovat vzory, které by člověk snadno mohl přehlédnout.
Ze zmíněné studie vyplývá, že více než 60 % dotázaných používá jazykové modely, jako je Chat GPT, k investičním radám a rozhodnutím. AI také pomáhá automatizovat správu portfolia pomocí návrhů na jeho rebalancování, což investorům umožňuje optimalizovat výnosy a minimalizovat ztráty. Další AI modely dokážou predikovat vliv makroekonomických událostí na jednotlivé sektory nebo identifikovat příležitosti pro takzvanou arbitráž (využití cenových rozdílů stejného aktiva na různých trzích).
I přes tyto výhody se AI ovšem nadále potýká s mnoha překážkami. Největší je nedůvěra ve "stroje" a také nedostatečná transparentnost AI algoritmů. Mnoho AI modelů funguje jako "černá skříňka", u které není jasné, jak přesně dochází k "rozhodovacím" procesům. To vyvolává obavy z možných skrytých zkreslení a potenciálních rizik, která mohou vést k neefektivním či rovnou manipulativním výsledkům na finančních trzích.
Pokud se například většina investorů začne spoléhat na stejné AI modely, může dojít k narušení přirozené tržní rovnováhy. AI algoritmy mohou vytvářet trendy, které budou "živit" samy sebe – pokud většina modelů na základě stejných historických dat vyhodnotí určitou investici jako výhodnou, dojde k jejímu hromadnému nakupování, což může vyvolat nadměrný růst ceny.
Stejně tak může AI při náhlých výkyvech trhu způsobit řetězovou prodejní reakci, což přispívá k nepředvídatelné volatilitě a tržním otřesům. Automatizované obchodování založené na těchto algoritmech by mohlo vést k synchronizovaným reakcím, které by způsobily prudké výkyvy cen aktiv.
Otázkou tedy není to, zda bude AI v investování využívána – to se již děje –, ale jak moc jí budeme důvěřovat a necháme ji ovlivnit svá investiční rozhodnutí. Stejně jako v jiných oborech je to tak, že AI nenahradí portfoliomanažera, ale může dramaticky podpořit jeho schopnost starat se o portfolio. Umělá inteligence či jiné nástroje mohou provádět repetitivní činnosti, a pomáhat tak například s analýzou dat a predikcí. Finální rozhodnutí by ale mělo zůstat v rukou investorů.
Největší potenciál tak vidím v kombinaci AI a lidského faktoru. Protože jestli je něco, co AI nedokáže nahradit, je to lidská intuice.
