Hibernace trhu skončila. Tyto chyby by vás teď mohly o to více bolet

Připomeňme si některé klasické psychologické klamy, ať o nich víme a v současném náročném tržním prostředí nejdeme ztrátám tak snadno naproti.

1. Zkreslení dané nedávnými událostmi (recency bias). Nutí nás přikládat větší váhu tomu, co se stalo jako poslední. Akcie posilují? Korekce je pryč! Akcie ztrácejí? Tenhle pokles snad nikdy neskončí! Máme zkrátka tendenci předpovídat budoucí vývoj z toho, jaký byl ten předchozí. Momentum na trzích funguje, je ale potřeba se s ním naučit pracovat.

2. Odmítání ztráty (loss aversion). Jeden z možná nejdůležitějších pojmů ve světě investic. Je prokázané, že ztráta bolí zhruba dvakrát více, než těší stejně velký zisk. Realizace ztráty je náročná na psychiku, protože znamená uznání toho, že se investice nepovedla podle našich představ. A to je tak nepříjemné, že se tomu zkrátka někdy vyhýbáme a držíme ztrátovou pozici, která může dále ztrácet na hodnotě.

3. Potvrzovací zkreslení (confirmation bias). V rámci něj vyhledáváme názory a data, které potvrzují to, co si už myslíme. Internet, kontinuální zpravodajství a sociální sítě nám to usnadňují. Je libo optimistický náhled na trh nebo konkrétní akcii? Tady je! Nebo snad pesimistický? Je hned vedle. Je přirozené, že tíhneme k názorům, které ladí s těmi našimi. Pomáhají nám cítit se lépe. V investicích jde ale o budoucnost, ne o to, že máme stejný názor jako ta chytrá hlava na CNBC.

4. Ukotvení (anchoring bias). V tomhle případě vycházíme z určitého bodu, který ovlivňuje naše závěry. Příkladem může být cena, za kterou jsme danou investici pořídili. Nebo třeba její historické maximum. Takové ukotvení může brzdit naše rozhodování. Prodám, až se dostanu na nulu. Teď to nekoupím, když to během korekce stálo polovinu. Cena samozřejmě hraje roli, ale neměla by nás ochromit.

5. Generál po bitvě (hindsight bias). Jakmile známe výsledek, připadá nám jasné, že to tak přece muselo dopadnout. Realita je ale taková, že nevíme, co a jak přesně bude. Maximálně lze pracovat s určitými scénáři.

6. Zkreslení vlastnictvím (endowment bias). Jde o tendenci přeceňovat to, co už vlastníme. Platí to pro akcie, nemovitosti i další aktiva.

7. Hazardérský klam (gambler's fallacy). Někdy hledáme vzorce a pravidelnosti tam, kde nejsou. Na trhy má podstatný vliv prvek náhody. Včera trh klesl, tak dnes určitě poroste. A zároveň i včera trh rostl, tak to určitě bude pokračovat.

8. Iluze kontroly. Pocit, že máme kontrolu nad věcmi, které jsou ve skutečnosti mimo náš dosah. Lidé jsou třeba ochotní zaplatit více za los do loterie, když si můžou sami vybrat čísla. A při poklesech na trzích máme tendenci vzít věci do vlastních rukou a začít více obchodovat a měnit pozice. Právě to přitom zhusta vede k celkově horším investičním výsledkům.

9. Nákladová past (sunk cost fallacy). Ta znamená, že se rozhodujeme na základě toho, jak už máme zainvestováno. Kdybyste teď začínali sestavovat portfolio, měli byste v něm ty samé investice? A co názory – dokážete je změnit, nebo se jich držíte jenom proto, že už jste na jejich obhajování vynaložili hodně energie?

Výsledkem uvedených psychologických zkreslení a klamů jsou různá chybná rozhodnutí. Typicky trvá příliš dlouho, než prodáme ztrátové akcie, zatímco ty ziskové prodáváme příliš brzy. Strach, chamtivost, přehnané sebevědomí a různá zkreslení se střídají, a kdo si jejich dopady v rámci investiční strategie předem neomezí – třeba nastavením pravidelných investic a rebalancování portfolia bez ohledu na to, jak se zrovna trhy vyvíjejí –, může jim snadno podlehnout.

Každý máme v sobě verzi sebe sama, kterou musíme držet na uzdě. V obdobích vyšší volatility to platí dvojnásob. Právě v takových časech je potřeba se moci opřít o předem vytyčený investiční plán. Protože lidská přirozenost je proti nám.

Zdroj: A Wealth of Common Sense