Životní postoje se formují od dětství. Například oběti znásilnění tíhnou k levici

Trauma - jež prožili jako bezbranné a zranitelné dětské duše - v nich totiž postupně umocňuje soucit s podobně bezbrannými a zranitelnými lidmi, což je v dospělosti vede k podpoře státní intervence, která - jak se domnívají - ty slabší či jinak společensky znevýhodněné ochrání lépe než bezcitně živelný trh a nevyzpytatelně nezkrocená člověčí spontaneita.

Trauma v nich rovněž zasévá předsudečné sémě odporu proti tradičním autoritám. Autority totiž - jak si vybavují z dětství - bývává zneužito.

Trauma z dětství a levicová ideologie úzce souvisejí s osobnostní charakteristikou otevřenosti (k novým zážitkům). Otevřenost je jednou z dimenzí takzvané psychologické "velké pětky", která definuje pět základních a poměrně širokých osobnostních dimenzí (dalšími jsou svědomitost, neuroticismus, extroverze a přívětivost).

Zřejmě je tomu tak proto, že s neposednými dětmi, jež stále baží po nových zážitcích, rodičům spíše dojde trpělivost a uštědří nějaký ten pohlavek - který ovšem nemusí být vždy jen nevinně výchovný. Otevřenost novým zážitkům také může souviset s provokativními postoji třeba ve škole, čímž si zase dotyční koledují o nějakou tu dávku šikany na WC.

Investování: Kašlete na tržní mýty a obchodujte rozumem Úzký vztah mezi otevřeností a levicovou ideologií, jejž de Neve vypátral, není jediným. Zjistil též, že lidé, kteří jsou podle psychologického testu "velké pětky" svědomití, tíhnou k zastávání konzervativních, tudíž pravicových politických postojů.

Pochopitelně tomu není tak, že všichni levičáci byli v dětství šikanováni a všichni pravičáci jsou svědomití. Ukazuje se však, že politické (světo)názory lidí nemusí zdaleka vždy formovat racionální úvaha.

Mnohdy jsou, zdá se, formovány už na školních záchodcích nebo v slzách z rodičovských záhlavců.

Nová investiční strategie: Příprava na konec světa