ČNB a zvyšování sazeb: Jak dlouho si ještě počkáme?

Ochota zvyšovat úroky zaznívá z ČNB stále častěji. Částečně za to může dobrý stav ekonomiky a zčásti snaha ČNB zamezit odlivu krátkodobého spekulativního kapitálu, který se do Česka přihrnul před ukončením kurzového závazku centrální banky. Jeho objem (podle našeho odhadu až 800 miliard korun) totiž několikanásobně přesahuje roční potřebu české ekonomiky (asi 250 miliard korun). Pokud by se tedy tento kapitál vydal zpět za hranice, oslabilo by to výrazně českou měnu. A z toho má ČNB obavy.

Na jedné straně je tu tedy hra se spekulanty, na druhé straně je tu ale také Evropská centrální banka se svým kvantitativním uvolňováním, která nedovolí ČNB nějaké zbrklé zvyšování sazeb. Mimochodem, naposledy česká centrální banka zvýšila úroky na začátku února 2008.

Vojtěch Benda se vyjádřil také k nemovitostnímu trhu u nás. Uvedl, že ceny jsou v průměru oproti fundamentům nadsazené o 10 %. Loni ceny vzrostly o 11 %, nejrychleji v EU. A proto bude ČNB nadále používat opatření k ochlazení trhu s hypotékami.

Ceny nemovitostí v Česku rostou. Když si ale vývoj cen dáme do souvislostí, tak od roku 2008 se ceny u nás zvýšily o 16 %. V eurozóně, kde bylo mnohem vyšší zadlužení domácností a spousta zemí si prošla nemovitostní krizí, vzrostly ceny bytů a domů jen o procento. Přitom ještě v roce 2014 byly ceny nemovitostí 5 % pod úrovní z roku 2008.

Ekonomické oživení je zkrátka spojené s růstem cen nemovitostí. V Německu jsou dokonce ceny vyšší o 30 %. Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl český HDP o 9 %, německý o 7 %, celá eurozóna se nad hladinu z roku 2008 dostala teprve loni.

A podobně velké rozdíly jsou v nezaměstnanosti, která primárně určuje, nakolik jsou lidé schopni splácet úvěry. ČNB přitom očekává další pokles míry nezaměstnanosti.