Máme se tak dobře, až je nám z toho špatně
Klesající počet extrémně chudých lidí, vymýcení některých smrtelných chorob a rozšíření vakcín, nízká úmrtnost malých dětí a rostoucí gramotnost. To vše dělá současný svět mnohem lepším místem pro život, než jakým byl ještě před pár desítkami let. Přesto mají lidé pocit, že jsou na tom hůře. Čím to je?
Tato grafika hovoří za vše. Za posledních 200 let se mnohé v životě lidí změnilo k lepšímu.
Přesto si velká část lidí myslí, že se věci mění k horšímu. Stačí se podívat na grafy ze zprávy společnosti Gallup World Happiness Report 2019. Na prvním jsou výsledky průzkumu (mezi lety 1973 a 2016 v USA) toho, jak šťastní se lidé cítí. Na první pohled je patrný silný "medvědí trend".
A neplatí to pouze u dospělých. Stále hůře se cítí i středoškoláci.
A ještě hůře vyznívá, když se podíváme na štěstí v kontextu toho, kolik lidé spí, tráví času na internetu a jsou v kontaktu s jinými lidmi (ne přes sociální sítě, naživo).
Právě poslední uvedený graf celkem jasně naznačuje, v čem může být zakopaný pes. Příliš mnoho informací. Ať už jde o známé, kamarády, kolegy v práci, rodinu, kontakty na sociálních sítích, novinky, světové události a tak dále, vše nám dělá stále více starostí, protože o tom všem víme (nebo máme dojem, že víme) možná více, než je zdrávo.
Problémem je to, že i když se hodně věcí zlepšuje, tyto změny jsou postupné, takže je v podstatě nevnímáme. Množství informací, které máme k dispozici a s nimiž většina z nás nedokáže rozumně pracovat, nám přitom často vykresluje jiný obraz o světě kolem nás, než jaký ten svět opravdu je.
Možná více než kdy dříve platí, že neznalost je osvobozující, ale i ti, kdo nové informace cíleně nevyhledávají, jsou jimi často zahlceni. Přitom ti, kteří šíří dezinformace a lži, jsou v šíření polopravd, dezinformací a konspiračních teorií mnohem usilovnější než ti, kdo šíří smysluplné informace. Lidé jsou sami sobě nepřáteli, protože mnohem jednodušeji uvěří něčemu špatnému, což podporuje jejich přesvědčení, že to jde se světem z kopce.
Vlastně již skutečnost, že ve vyspělém světě nejsme svědky téměř žádných násilných konfliktů a ekonomika deset let roste bez výraznějšího problému, je v tomto směru kontraproduktivní. Na rozdíl od minulosti mají lidé mnohem více času řešit věci, které nejsou důležité. V minulosti nebyl čas řešit věci, jež nás nedělaly šťastnými.
Co by si z toho měli vzít investoři za ponaučení? Méně je někdy více. Investoři mají přístup ke stále většímu množství informací, mají k dispozici sofistikovanější nástroje a možnosti, jak rozdělovat a spravovat své peníze, ale v konečném důsledku to na jejich výkonnosti nemusí být vůbec znát. Čím jednodušší je strategie a proces výběru investic a čím méně času strávíme sledováním trhů a dočasných propadů ve výkonnosti portfolia, tím je větší šance, že v dlouhodobém horizontu budeme úspěšní. Příliš časté sledování zpráv v médiích a starost o krátkodobé výsledky vede nejen ke zbytečnému stresu, ale i k chybám, které stojí zbytečné peníze.
Zdroj: A Wealth of Common Sense
