Co Twitter dal: QE, dluhy a nerovnosti
Tentokrát něco o tom, že argumenty zastánců kvantitativního uvolňování mohou být liché, ovšem centrální banky s uvolněnou politikou beztak hned tak neskončí. Dále o tom, že studenti v USA jsou na tom fakt špatně a že nerovnost mezi bohatými a zadluženými roste stále rychleji. A nakonec jedna hezká prezidentka v maskáčích.
1. Kvantitativní uvolňování jako Robin Hood naruby
Argumenty zastánců QE, že měnová expanze a uvolněná měnová politika pomáhají zejména chudým lidem, jsou podle mnoha ekonomů mylné. Na téma se zaměřila Bank of England a dala kritikům QE vlastně za pravdu. A Jan Bureš k tomu napsal komentář, který stojí za přečtení.
2. Easy
Centrálním bankéřům to ale nevadí, měnovou politiku uvolňují vesele dále.
3. Američtí studenti v problémech
Protože jste si již přečetli text Jana Bureše, víte, že Bank of England hovoří o zvýšené zátěži pro mladou generaci do budoucna a o tom, že po QE jsou na straně poražených zejména mladí lidé do třiceti let bez majetku. Když si k tomu v USA přidáme ještě extrémní objemy studentských půjček, z nichž již zhruba 90 miliard USD je defaultu, mají tamní studenti opravdu náročnou startovní pozici.
4. Nerovnost v kostce
Graf nerovnosti zmiňované v prvním příspěvku ukazuje celkem jasně. Většina dluhů připadá na spodních 90 % domácností, většina růstu hodnoty aktiv pak nafukuje kapsy 10 % nejbohatších.
5. Maskovaná prezidentka
Slováci mají (mimo jiné) hezkou prezidentku. I v zelené vypadá dobře.
Aktuality
