Ne peníze, ale cvičení vás dělá skutečně šťastnými

Vědci z Oxfordské a Yaleovy univerzity přišli na to, že lidé, kteří pravidelně cvičí, se v průběhu roku cítí špatně dvakrát méně než ti, kteří nežijí aktivně. Ve studii, v níž shromáždili data týkající se fyzické aktivity více než 1,2 milionu Američanů, se lidí ptali, kolikrát za posledních 30 dnů se cítili špatně (kvůli stresu, depresi a podobně). Vedle toho ale dotazovaní odpovídali i na otázky ohledně příjmů a fyzické aktivity. Na výběr měli 75 typů fyzických aktivit, od sečení trávníku přes péči o děti a domácí práce až po vzpírání, jízdu na kole nebo běh.

Pohybem ke štěstí

Vyšlo najevo, že ti, kdo pravidelně cvičí, se cítí špatně asi v 18 dnech v rámci roku, zatímco u těch, kdo necvičí, je to průměrně až 35 dnů. Dalším výstupem studie je, že aktivní lidé se cítí stejně jako ti, kdo nedělají žádný sport a vydělávají o 25 tisíc dolarů ročně více. Když se tedy člověk chce cítit lépe, musí buď cvičit, nebo se musí jeho příjmy výrazně zvýšit.

Není to ale tak jednoduché. Neplatí totiž, že více sportu znamená větší štěstí. Příliš mnoho tréninku může způsobit zhoršení mentálního zdraví. "Vztah mezi množstvím fyzické aktivity a mentální zátěží má tvar písmene U," říká Adam Chekroud z Yaleovy univerzity. Fyzická aktivita zkrátka přispívá k lepší duševní pohodě jen v případě, že se to s ní nepřehání. Podle studie je ideálem 3-5 tréninkových dávek týdně, které trvají 30-60 minut.

Počet špatných dnů podle počtu dnů s fyzickou aktivitou za měsíc

Více cvičení a sportování může mít opačný účinek. Mentální zdraví účastníků výzkumu, kteří cvičili déle než tři hodiny denně, bylo horší než duševní zdraví těch, kdo necvičili vůbec.

Vědci si také všimli, že některé sporty, které zahrnují socializaci (především týmové sporty), mohou mít na duševní zdraví větší pozitivní vliv než sporty jiné. Takže když máte pocit, že vám to v investování nejde, možná si máte zajít na volejbal nebo kolo s partou přátel.

Zdroj: World Economic Forum