Co vede účastníky trhu k těm nejlepším výsledkům?

Takzvanou Nobelovu cenu za ekonomii, kterou každoročně uděluje švédská centrální banka, pro rok 2012 společně obdrželi američtí ekonomové Loyd S. Shapley (89) a Alvin E. Roth (61). V oficiálním odůvodnění rozhodnutí Nobelova výboru se uvádí, že cenu obdrželi za přínos v oblasti "teorie stabilních tržních alokací a návrhy podoby některých konkrétních trhů". Řečeno jinak, Nobelova cena byla tento rok udělena za přínos v oblasti teorie her.

Teorie her a ekonomické rozhodování

Základem ekonomické vědy je, jak ví i laik, koncept nabídky a poptávky, respektive interakce účastníků trhů. Způsob, jak se tyto interakce uskutečňují, byl v několika předchozích desetiletích studován mimo jiné s využitím aparátu teorie her.

Zjednodušeně řečeno, princip spočívá v tom, jak lidé interagují v rámci daných pravidel hry, přičemž ekonomové studují jejich rozhodování a snaží se najít odpovědi například na otázky:

• Jaké jsou pravděpodobné výstupy různých pravidel hry?

• Jaká pravidla vedou k nejlepším výsledkům?

• Jaká pravidla vedou ke stejným výsledkům jako přímý střet nabídky s poptávkou?

Párovací hry

Začněme dříve narozeným z dvojice oceněných vědců. Lloyd Shapley, emeritní profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA), je teoretik, jehož dílo není snadné laikovi jednoduše přiblížit a zprostředkovat. Shapleyho výzkum je sice velmi formalizovaný a abstraktní, ale měl a má přímé důsledky pro řadu praktických situací, se kterými se každodenně setkáváme.

Profesor Shapley je jednou z hlavních postav teorie her již od 50. let minulého století. Nobelovu cenu obdržel konkrétně za takzvané párovací hry – jedna skupina aktérů trhu se páruje se skupinou druhou. Konkrétní aplikace párovacích her zahrnuje situace, jako jsou výběr školy (párování studentů a škol), transplantace orgánů (párování dárců a příjemců) nebo uzavírání manželství.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz