Krize z pornografie? Touha po sexu žene k lepším ekonomickým výkonům
Osm hodin denně, pět dní v týdnu. Opravdu je to nutné? Proslulý britský ekonom John Maynard Keynes ve 30. letech předpovídal, že na úsvitu 21. století budou lidé pracovat pouze 15 hodin týdně. Není tomu tak, i když podle některých ekonomů je nezkracující se pracovní doba jen reliktem průmyslové revoluce.
Co když však nejde jen o relikt, nýbrž o záležitost výsostně archetypální? Pro druhou možnost – jež by vysvětlovala Keynesův predikční omyl – argumentují ve své nové studii ekonomové ze Západoaustralské univerzity. Nastiňují ekonomický model, v němž muži okázale spotřebovávají, aby tak přitahovali ženy.
"Mám na to! Mám na Tebe!"
Spotřebovávají v důsledku nikoli proto, aby měli více peněz, nýbrž aby si užili více kvalitnějšího sexu. I když by nakrásně mohli pracovat třeba jen oněch 15 hodin týdně, čímž by si zajistili to nezbytně nutné, sexuální pud je niterně podněcuje k dodatečné ekonomické aktivitě.
To souzní z poznatkem Jill Sundieové a kolegů, kteří experimentálně prokázali, že muži hledající nezávazný sex vydávají více za okázalou spotřebu; ženy, jež se takovému dobrodružství nebrání, raději skončí v posteli s majitelem porsche než škodovky. "U pávů se evolučně rozvinula snaha blýsknout se v boji o samičku ocasními pery, jinak zcela zbytnými. A muži, zdá se, aby oslnili potenciální sexuální partnerku, se podobně blýskají svými zbytnými výdaji."
Touha po sexu zkrátka pudí k vyššímu ekonomickému výkonu, ergo silnějšímu hospodářskému růstu celé společnosti. Možná proto jsou tradiční (například muslimské) společnosti, v nichž je nezávazný sex stále vlastně tabu, mnohdy hospodářsky zaostalé – muži nesdílejí tu správnou motivaci. Ztratí ji patrně ovšem i tehdy, bude-li sexuální uspokojení příliš snadno po ruce. Volné mravy jsou z tohoto pohledu hospodářsky ničivé. A stejně tak široká dostupnost pornografie, jež je bezprecedentně realitou dnes, zrovna v krizi. Náhoda?
